Search
× Search
Spojenecké Turecko uzavřením úžin uškodilo NATO
Daniel Vodička
/ Kategorie: Zajímavosti

Spojenecké Turecko uzavřením úžin uškodilo NATO

Nedávné uzavření úžin Bospor a Dardanely Tureckem může znevýhodnit NATO v Černém moři. Zpochybněna je tak schopnost aliance ochránit před případnou ruskou expanzí Rumunsko a Bulharsko, stejně jako lodní dopravu v tomto regionu. Uvádí to zpráva amerického kongresu z minulého týdne.

V době pokračujícího konfliktu Ruska s Ukrajinou je v sázce rovnost sil v Černém moři. Uzavření úžin Bospor a Dardanely Tureckem podkopává smlouvu z Montreux, která definuje podmínky provozu vojenských plavidel v průlivech mezi Černým a Středozemním mořem, upozorňuje zpráva vypracovaná výzkumnou službou amerického kongresu (CRS), na kterou upozornil web gCaptain.

"Turecko od vypuknutí konfliktu podniklo několik velmi razantních kroků, jimiž odepřelo válečným lodím přístup do Černého moře," uvedla minulý týden před senátním zahraničním výborem náměstkyně ministra zahraničí Victoria Nulandová.

Koncem února Turecko uznalo válečný stav mezi Ruskem a Ukrajinou a odvolalo se na článek 19 Úmluvy z Montreux z roku 1936, který zakazuje zemím ve válečném konfliktu námořní přístup do a z Černého moře oběma úžinami. Několik dní předtím Ukrajina vyzvala k jejich uzavření.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken krok Turecka zprvu ocenil, stejně jako ukrajinští představitelé. Jenže záhy se ukázalo, že aktivace článku 19 může mít na vojenské počínání Ruska jen minimální dopad, protože Rusko je dlouhodobě vojensky nejsilnější v Černém moři a námořní síly přeskupilo ještě před zavřením obou úžin.

Článek 19 sice brání ruským válečným lodím vplout do černomořského "bazénu", ale nikoli v tom, aby tam Rusové dováželi zbraně, munici, palivo a další vojenský materiál. Zároveň aktivace článku 19 ani nedávné sankce nijak nebrání obchodníkům v nákupu ropy v ruských přístavech, který Rusku přináší tolik potřebné příjmy v zahraniční měně. A tak zatímco ruskému válečnému úsilí ani obchodní činnosti zavření úžin příliš neubližuje, z pohledu Ukrajiny jde naopak o pomoc Rusku odříznout napadenou zemi od dalšího kanálu a o potvrzení ruské námořní převahy v regionu. Rusové tak hlídají námořní cesty k ukrajinským přístavům, napadají i obchodní lodě a NATO se zmohlo jen na varování dopravců, aby se od ukrajinských břehů drželi dále.

Hlad na obzoru

Bezmocnost NATO v Černém moři se tak významně podílí na izolaci Ukrajiny, které zbývá zásobovací pozemní kanál z Polska, zejména skrze nákladní silniční dopravu - většímu využití železnice brání fakt, že na Ukrajině se používají širokorozchodné tratě.

Význam dovozu se přitom neomezuje jen na vojenský materiál. Pomineme-li válečné útrapy, obyvatelstvo začíná sužovat hrozba hladomoru, když tamní zemědělci již bijí na poplach kvůli nedostatku hnojiv, pesticidů a herbicidů, které k "obilnici Evropy" často míří právě po moři. Další věc je válkou zničené vybavení, nedostatek pohonných hmot a vlivem exodu i pracovní síly.

O tom, že životní důležitosti přístavů jsou si Rusové dobře vědomi, svědčí fakt, že přístavní město Cherson bylo první, které Putinova armáda obsadila. Dalším důkazem je urputnost bitvy o Mariupol.

Konflikt v každém případě postihne globální obchod se zemědělskými komoditami, především pšenicí. Ukrajina a Rusko jsou největšími exportéry pšenice na světě a společně tvoří asi třetinový podíl světového vývozu, přičemž téměř celý tento objem proplouvá Černým mořem.

Nejistota se již projevila v růstu sazeb pojištění velkoobjemových nákladních lodí. Ruským lodím zřejmě pomůže Kreml, ale i tak budou mít potíže najít odbytiště. Řada blízkovýchodních a afrických zemí přitom bude muset projít tragickou volbou mezi hladomorem a hněvem Západu za obchod se sankcionovaným Ruskem.

Zkouška Turka

Právě hrozba světového hladomoru se může stát tureckým argumentem pro zachování provozu v úžinách pro ruské obchodní lodě. Turecko doporučilo všem zemím, aby se zdržely vysílání válečných lodí přes úžiny Bospor a Dardanely, ale formálně je neuzavřelo pro nebojující státy (včetně NATO).

Rusko před invazí do Černého moře soustředilo 16 válečných lodí, aby tam provedly "vojenské cvičení", zatímco NATO stáhlo všechny své válečné lodě (kromě bulharských, rumunských a tureckých), takže Černé moře zůstalo nechráněné.

Výše zmíněná zpráva kongresu dále uvádí, že turecká kontrola by mohla ovlivnit rovnováhu sil v případě, že se válka protáhne. Pokud Turecko samo není ve válečném stavu, článek 18 úmluvy z Montreux stanoví omezení tranzitu pro celkovou tonáž válečných lodí zemí mimo region a dobu jejich pobytu. To brání vstupu nejsilnějšího vojenského prostředku NATO, amerických letadlových lodí.

Spojené státy si navíc nemohou být jisté postojem Ankary. Turecko je členem NATO, ale nedávno uzavřelo velkou zbrojní dohodu o nákupu protiletadlových zbraní z Ruska. Turecko sice odsoudilo invazi a dodalo Ukrajině ozbrojené bezpilotní letouny a humanitární pomoc, turecká vláda však prohlásila, že se nepřipojí k ekonomickým sankcím proti Rusku.

"To, jak spolupráce Turecka a Ukrajiny ovlivní válku a jak na ni Rusko zareaguje, by mohlo mít důsledky pro politiku USA," uvádí zpráva CRS.

I na moři jsou hranice

Celou problematiku ztěžuje skutečnost, že pozornost médií i veřejnosti se soustředí na pozemní hranici NATO mezi Ukrajinou a Polskem, ale fakt, že války se do značné míry vedou na moři, jim uniká. Týká se to i řady politiků či analytiků. Všichni se soustředí na bezletové zóny a vnitrozemské hranice, ale jen málokdo se zabývá hranicí NATO mezi Rumunskem a Ukrajinou v Černém moři.

Jednou z alternativních možností, kterou by NATO mohlo zvážit, je námořní blokáda ruského nákladu v Egejském moři nebo východním Středomoří, kde mohou válečné lodě NATO stále volně operovat. Není to však příliš pravděpodobné. "Dokud bude pozornost médií zaměřena na pevninu, politici na Západě se budou soustředit na pozemní řešení, což Rusku umožní chovat se, jako by mu Černé moře patřilo," uvedl pro gCaptain jeden z expertů.

Co tedy zbývá? Web gCaptain navrhuje přesvědčit politiky a veřejnost o důležitosti dění na moři, chránit Oděsu a Rumunsko loděmi NATO a tlačit na Erdogana, aby si vybral tu správnou stranu.

2118
Na horu