Proč se tam všichni tlačí
Mykonos, Hvar, Dubrovnik, Hydra, Saint Tropez, či Capri. Místa, kde se budete tlačit s davy ostatních světoobčanů, kteří to také musí vidět. Budete se tlačit, budete platit, strkat do sebe, potit se, omdlévat, stres před přistáním, stres v přístavu, stres při odplují. Proč všichni musíme být zrovna tady, a ne nikde jinde?
Ve Hvaru jsem párkrát byl, naposled před lety na začátku dubna, když kvetly pomeranče. V Hydře v době, kdy jachting byl záležitostí gentlemanů. A dobrodruhů s pár markami v kapse. Dubrovnik mě už dlouhá léta neláká. A Mykonos? Raději se vyhnu.
Nejsem milovník davů a přednost dávám subtilnější kráse, než je ta prvoplánová, celosvětově známá z billboardů a reklam ve společenských časopisech. Proto nechápu potřebu navštěvovat všechna ta místa, kde už všichni byli/jsou.
Co na takovém místě najdu? Davy borců se stejnými úmysly? Fotografy se selfie tyčkami, kteří musí poslat svoji podobu do nekonečné pavučiny sociálních sítí? Zmatek u přístavního mola, kde horký vzduch křižují p…i materini a jiné vulgarismy jazyka chorvatského, který je v tomto směru jeden z nejbohatších na světě? Hospody a kavárny, u nichž jedinou měrou úspěchu je v truhle se vršící hromada bankovek?
Návštěva těchto míst, navíc v sezóně, je pro mě nepochopitelná. Jsou prvoplánově hezká, ale tím to hasne. Ve většině případů už postrádají svojí charakteristickou atmosféru. A bez ní? Bez ní jsou jen 3D snímkem, který je ve většině případů horší než 2D fotografie a filmy známé z časopisů, či televize. Bezduché kulisy, kolem kterých proudí téměř nekonečný had poznání chtivých cestovatelů.
Už před hodnou chvílí jsem se smířil s tím, že nikdy neuvidím vše. A netrápí mě to. Co nevidím, mě nebolí. Raději strávit týden v družné debatě s domorodci v zapomenuté zátoce, než v davu sběratelů křížků v mapě vidět všechny krásy světa.
Z mého pohledu má místo cenu jen tehdy, když je atmosféra jeho součástí. Hvary a Dubrovníky, Mykonosy a Hydry mně přijdou jak vykastrovaný kocour. Na první pohled je to OK. Ale tím to končí. Nic za tím. Prázdné oči, které k akci donutí jen miska žrádla.
Je to ostrý odsudek turistických lákadel číslo 1. Ty však, zcela samozřejmě, spolu s přijíždějícími davy přicházejí o duši. Davy znamenají byznys, a kde je byznys, tam nemá duše co dělat.
Naštěstí i v turistických lokalitách jsou místa, která postrádají prvoplánovou atraktivitu a stále má smysl je navštěvovat. Jejich počat klesá, ale stále jsou. A vlastně je tak dobře, že první vlna invaze se zaměří na ztečení hradeb všech Dubrovníků a Mykonosů, co jich jen je. Alespoň nám zbývá více klidu na místech, kde atmosféra stále ještě bojuje o přežití.
Takže vlastně nesmyslný článek…
Jen jsem si kladl otázku, proč se tam všichni tlačí…
2326
Související články
Proč vyrazit do Egejského moře?
Proč vyrazit do Egejského moře?
Jižní evropské pobřeží se rok od roku mění, stává se stále více obětí turistického průmyslu. Hledáte-li místa, kde změny jsou jen minimální, vyrazte na vzdálenější ostrovy v Egejském moři. Krásné místo, které však má i své ale…
Nezastavené pobřeží znamená zaostávající za svým ekonomickým potenciálem
Žraloci trhají kořist na kusy a z krásného pobřeží s malebnými přístavy a kamennou staletou architekturou se stává eldorádo, zlatá žíla pro vyvolené.
Plavba po neznámých řeckých ostrovech
Na květen jsme vypsali dvě one way plavby po neznámých ostrovech v Egejském moři. Budeme se vyhýbat turistickým lokalitám, místům již navštíveným, půjde o plavbu objevitelského charakteru. Téměř...