Není kolíček jako kolíček
Komu při plavbě na lodi nikdy nespadl do vody kolíček na prádlo, ať hodí kamenem. Banalita, na které zdánlivě nezáleží.
Zažila to podobně většina z nás. Chystáme se na regatu. V rámci domácí přípravy se v posádce domlouváme, kdo co přiveze, aby během plavby nic nechybělo. Jeden z členů oznámí, že bere kolíčky na prádlo. Pohoda, jeden check-box v seznamu věcí máme odškrtnutý.
Samotnou regatu po celou dobu provázely deště, tak se kolíčky vůbec nedostaly ke slovu. Po závodech část posádky odjela, se zbytkem jsme na lodi zůstali dalších pár dní, abychom si užili jachtařskou dovolenkovou pohodu. Vysvitlo sluníčko a tak se na relingu a na vhodných lanech objevily svršky, které bylo potřeba usušit. Jejich fixace – jak jinak než kolíčky na prádlo.
Zbytek týdne jsme si skvěle užili a v domovské maríně připravujeme loď na check-out. Barevných plastových kolíčků je všude spousta a protože ty „naše“ přivezl člen posádky, který po závodě v půli týdne odjel, nebyl jsem si jistý, zda jsou jeho nebo zda už byly na lodi. Tak jsem mu z lodi zatelefonoval domů. Dostalo se mi jednoduché odpovědi: „Moje kolíčky se na lodi vůbec nevytáhly – byla tam spousta plastových a já vozím zásadně dřevěné, protože když odletí do moře dřevěný kolíček, napáchá to méně škody, než když v moři skončí kolíček z plastu“.
Vtom jsem si uvědomil a trochu se zastyděl, že jsem nad tím nikdy dříve takto nepřemýšlel. A že jsem při žádné plavbě neviděl ani na sousedních lodích jiné než plastové kolíčky. Tak, jak někdo může považovat za banální ztrátu kolíčku do moře, stejně jednoduše můžeme zmírnit svůj prohřešek vůči ekosystému, když nám do vody upadne kolíček ze dřeva místo z plastu.
Dalo by se uvažovat i hlouběji. Jistě by nebylo nic složitého házet do pytle v salonu jen směsný odpad, zatímco plasty dávat do druhého pytle v bakistě. O třídění skleněných lahví na úlitby Poseidonovi či Neptunovi nemluvě. Ale proč, když pak na bójce předáte pytle s tříděným odpadem maníkovi v loďce, který je na břehu stejně hodí do jednoho kontejneru? Když se navážete na molo, kdepak jsou v rozumném dosahu kontejnery na tříděný odpad? To je téma na jiný článek.
Ale taková maličkost, jako je používání dřevěných kolíčků, nikoho nezatíží, a moři to prospěje. Že jsou dřevěné kolíčky dražší? Nepochybně, ale v rozpočtu na pobyt na lodi se ten rozdíl hravě ztratí. A také mne napadla parafráze na nedávný výrok naší exministryně průmyslu a obchodu: Kupujte více dřevěných kolíčků – budou levnější!
4946
Související články
Zkásnout ropáky. Oxfam navrhuje zdanění superjachet a soukromých tryskáčů
Zkásnout ropáky. Oxfam navrhuje zdanění superjachet a soukromých tryskáčů
Britská charitativní organizace Oxfam si v tažení za snižováním emisí skleníkových plynů vyhlédla nový cíl - velmi bohaté lidi, kteří své bohatství rozpouštějí mimo jiné v hektolitrech fosilního paliva. Charitativní organizace tvrdí, že jen za loňský rok by zdanění superjachet a soukromých letadel přineslo britské státní pokladně dvě miliardy liber (60,3 miliardy korun).
Umývání jachet v maríně a metráky saponátu v moři
Kolik hektolitrů saponátu skončí každou sobotu v moři v maríně Sukošan/Biograd/Seget/Split… Dovolená na jachtě je taková čistá dovolená. Neškodná na první pohled. Má ale i své stinné stránky.
Klaus by jen nesouhlasně pozdvihl obočí…
I lodní doprava se snaží snižovat emise. Obviňovaná ze znečišťování ovzduší investuje do ekologických technologií. Utrácí stovky milionů navzdory Václavům Klausům, kteří nikdy neviděli výrazné tání ledu (samozřejmě kromě filmů Ala Gora).