Klaus by jen nesouhlasně pozdvihl obočí…
I lodní doprava se snaží snižovat emise. Obviňovaná ze znečišťování ovzduší investuje do ekologických technologií. Utrácí stovky milionů navzdory Václavům Klausům, kteří nikdy neviděli výrazné tání ledu (samozřejmě kromě filmů Ala Gora).
Řeči o tom, že lodní doprava produkuje více emisí skleníkových plynů než všechna auta světa, jsou argumentem popíračů tam, kde chybí obeznámená protistrana. Je to hospodský výkřik, nikoli fakt. Doprava celosvětově odpovídá cca za čtvrtinu emisí CO2. Lodní doprava z této čtvrtiny představuje cca 15 %, automobilová doprava kolem 75 %. Po vodě se přitom přepraví cca 90 % nákladu a zboží. Při přepočtu na tunu nákladu by tedy bylo lodní vítězství ještě výraznější.
Ale nechme tato čísla stranou. Loděnice i rejdaři se navzdory velkým nákladům snaží emise skleníkových plynů stále snižovat. Ať už jde o zavádění nějaké formy pohonu za pomoci větru (WindWing, Oceanbird, Flettnerovy rotory…), nebo o změnu paliva za ekologicky šetrnější.
V poslední době se největší jihokorejský výrobce lodí HD Korea Shipbuilding & Offshore Engineering(HD KSOE) rozhodl investovat do slibné technologie palivových článků. Za 72 milionů EUR koupil finského výrobce palivových článků Convion, který pracuje na technologiích solid oxide fuel cell (SOFC) a solid oxide electrolysis cells (SOEC). Tato investice následovala necelý rok poté, co loděnice koupila estonského producenta palivových článků Elcogen za 45 milionů EUR.
Na integraci palivových článků do svých produktů pracují také další korejské loděnice Samsung Heavy Industries a Hanwha Ocean.
Tolik tedy informace, které jsem schopen zprostředkovat. Budete-li se mě však na FB ptát, jak fungují solid oxide fuel cell (SOFC) a solid oxide electrolysis cells (SOEC) technologie, přiznám vám, že o tom nic nevím. Chápu, jak funguje nejjednodušší vodíkový palivový článek (plul jsem i na jachtě s palivovým článkem), ale složitější technologie jsou pro mě španělskou vesnicí. Předpokládám, že v korejských loděnicích mají personál, který je na tom v porozumění novým technologiím lépe.
A pro pobavení přidám na závěr ještě jeden citát našeho velkého Václava: „Občas slyšíme, že se svými úvahami o věcech, jako jsou klimatické změny, ekonomové pletou do řemesla meteorologům či biologům, ale to vůbec není pravda. Nic z jejich oborů si nikdo z nás nedovolí komentovat, natož zpochybňovat.“
Václav Klaus, 3.5.2007
404
Související články
Umývání jachet v maríně a metráky saponátu v moři
Umývání jachet v maríně a metráky saponátu v moři
Kolik hektolitrů saponátu skončí každou sobotu v moři v maríně Sukošan/Biograd/Seget/Split… Dovolená na jachtě je taková čistá dovolená. Neškodná na první pohled. Má ale i své stinné stránky.
Pokuta až 30 000 euro
Největší mlž Středozemního moře kyjovka šupinatá může dorůstat až 120 cm. V posledních letech je přísně chráněná. Stále se však najdou sběratelé všeho zajímavého, kteří je vylamují z mořského dna a plní jimi svá zavazadla. Pokuta přitom dosahuje až 30 000 euro.
Jak změní ochrana Posidonie kotvení v Chorvatsku
Splitsko-dalmatinska županija se jako první v Chorvatsku rozhodla pro ochranu porostů mořské trávy Posidonie, která je nejvíce ničena kotvícími jachtami. Pro jachtaře to může znamenat nepříjemné omezení kotvení v místě výskytu Posidonie.