K Severnímu a Baltskému moři za teplem
Teplota povrchových vod Baltského a Severního moře byla během letošní zimy výrazně nad dlouhodobým průměrem. V prosinci, lednu a únoru byly naměřeny až o 1,5 stupně vyšší teploty, než odpovídá průměrným hodnotám za uplynulé čtvrtstoletí.
V některých oblastech Severního moře byla zima 2022/2023 nejteplejší nebo druhou nejteplejší zimou od počátku měření. První takto komplexně měřenou zimou v obou mořích byl rok 1996/1997. V jihozápadní části Baltského moře to byla třetí nejteplejší zima. Vyplývá to z údajů Spolkové námořní a hydrografické agentury (BSH).
V Severním moři byly povrchové teploty v zimě 2022/23 téměř ve všech oblastech vyšší než dlouhodobý průměr. Platí to zejména pro oblast severně od Lamanšského průlivu a pro oblasti u německého a dánského pobřeží Severního moře. Tam bylo u hladiny až o 1,5 stupně tepleji, než je dlouhodobý průměr. V jihozápadní části Baltského moře byly teploty při povrchu v zimě 2022/23 rovněž až o 1,5 stupně vyšší než dlouhodobý průměr, u německého pobřeží mezi 0,75 a 1,5 stupně.
Již jaro, léto a podzim loňského roku se vyznačovaly výrazně nadprůměrnými teplotami povrchových vod obou moří, proto údaje ze zimních měsíců nejsou pro výzkumníky příliš překvapivé.
Agentura BSH analyzuje povrchové teploty Severního a Baltského moře na týdenní bázi s využitím dat z dálkového průzkumu, měřicích stanic a lodí. Zimní průměr byl pro tyto analýzy vytvořen z týdenních průměrných teplot v prosinci, lednu a únoru. Pro klimatologickou klasifikaci se vypočítávají a prezentují rozdíly mezi zimním průměrem 2022/23 a dlouhodobým zimním průměrem od roku 1996/97 do roku 2020/21.
Pokud jde o setrvalý růst teplot, Balt a Severní moře samozřejmě nejsou výjimkami. V loňském roce LN informovaly o zlověstných závěrech vědců, podle nichž Oteplování Středozemního moře pokračuje až dvojnásobným tempem proti průměrnému růstu teplot světového oceánu. Ovlivňuje to tamní faunu i flóru - v teplých vodách se nedaří mořským trávám nazývaným „plíce moře“, ani endemickým druhům ryb, které vytlačují invazní druhy z Rudého moře.
327
Související články
Podchlazení hrozí i v létě. Jak dlouho vydrží tonoucí ve vodě?
Podchlazení hrozí i v létě. Jak dlouho vydrží tonoucí ve vodě?
Pro osobu spadlou s paluby je největším nebezpečím podchlazení. Většinou se podceňuje. Málokdo se totiž běžně koupe třeba v desetistupňové vodě, a tak chybí obecné povědomí o tom, jak dlouho se v takové vodě dá vydržet. I v relativně teplé vodě jde o každou minutu. Naopak v arktických vodách či v zimním období, kdy má moře jen pár stupňů, tělo trosečníka neohrožuje ani tolik podchlazení jako šok z ledové vody, který jej může zabít.
Vědci v Arktidě studiem minulosti nahlíželi do budoucnosti
Geologové z norské univerzity UiT strávili pět let studiem procesů, které probíhaly pod ledovým příkrovem Barentsova moře před zhruba 15 tisíci lety. Získané údaje pomohou lépe pochopit aktuální dění, které souvisí s oteplováním planety. Studie zjistila, že současná rychlost klimatických změn není bezprecedentní. Pokud je možné to považovat za dobrou zprávu, dobré zprávy tím končí.
Renovace, nebo přesun? Nejhezčí německý maják čeká na verdikt památkářů
Jedna z nejznámějších technických památek v Německu, maják Roter Sand, čelí drsným podmínkám Severního moře již 140 let. Ačkoli v průběhu dekád prošel několika renovacemi, jeho stav není nejlepší. Věž potřebuje důkladnou rekonstrukci. Památkáři řeší jak její pojetí, tak především výši nákladů.