Jak ničí voda Benátky
V posledním týdnu byly přístavy na severu Jadranu několikrát zaplaveny vodou a to až na úroveň, která nemá obdoby. Týká se to i Benátek, které trpí pod mořskou hladinou. Proč k tomu dochází?
Jirka Doubek nám poslal grafy, které ukazují běžnou (tedy vypočtenou) úroveň přílivu ve srovnání se současnou výškou vody. Vidíte, že například v Benátkách je hladina o 30 až 100 cm vyšší, než bylo předpovězeno
Na vině je několik faktorů.
V první řadě je to nízký tlak vzduchu. Dejte si do kbelíku vodu a hladinu přetáhněte potravinářskou fólií. Nyní dlaní na hladinu zatlačte a hladina klesne (oblast vysokého tlaku vzduchu). Tam kde netlačíte, se hladina zvedne (nízký tlak vzduchu) To se dělo na severu Jadranu, když zde přecházela tlaková níže.
Vliv na zvýšení hladiny má i dlouhotrvající vítr stálého směru. Silné jugo na sever Jadranu nafouká vodu z jihu. Další důvod pro růst hladiny.
A do třetice to jsou silné deště, které rozvodní okolní řeky vtékající do již tak zvednuté benátské laguny.
Výsledkem je voda do pasu na náměstí Svatého Marka, turista v holínkách a menší tržby tu i tamhle.
3370
Související články
Výpočet rychlosti přílivového proudu
Výpočet rychlosti přílivového proudu
Znovu se věnujeme se přílivovému proudu, respektive jeho směru a rychlosti. Směr je z atlasu jasný, jak ale spočítáme jeho přesnou rychlost?
Víte, co toto znamená?
Co je znázorněno na této mapě? Jsou to proudy. Přílivové proudy přesněji. Co nám ale říkají čísla u nich uvedená?
43 uzlů v přístavu, je třeba zvolit náhradní plán
Jugo už zase strhává čepice z hlav a racci přistávají na molech zvolna couvaje. Obtížný manévr bez senzorů a zrcátek. Na kurzík přístavních manévrů se to zdá silné. Zítra už ale bude dobře.