Co nahradí AIS?
Automatický identifikační systém AIS byl vyvinut v 90. letech a do provozu se prosazoval v první dekádě nového tisíciletí. Postupem let se stával díky silnějším vysílačům, aktualizacím softwaru a dalším inovacím stále spolehlivějším. Nyní se chystá hlubší integrace AIS s ostatními prostředky námořní komunikace, jejímž výsledkem bude robustní systém výměny dat na moři.
Mezinárodní námořní organizace začala v roce 2002 vyžadovat, aby většina komerčních plavidel s používala vysílače AIS třídy A. Tato zařízení vysílají informace o plavidle (jeho název, polohu, kurz, rychlost, MMSI …) na dvou vyhrazených VHF kanálech: 161,975 MHz (87B) a 162,025 MHz (88B). Informace jsou vysílány dynamicky v rozmezí dvou a deseti sekund v závislosti na rychlosti plavidla signálem o výkonu 2 nebo 12,5 W.
V roce 2006 byly představeny specifikace pro vysílače AIS třídy B, které byly určeny především pro rekreační lodě a komerčně dostupné začaly být v roce 2008. Vysílače AIS třídy B využívají stejné kanály, ale se statickou frekvencí hlášení o výkonu 2 W jednou za 30 sekund.
Kromě zmíněného spočívá rozdíl mezi třídami A a B také v tom, že třída A funguje na základě schématu zvaného SOTDMA, zatímco třída B používá schéma zvané CSTDMA. Vysílače SOTDMA předem ohlašují časové sloty kanálů AIS, které hodlají využít, a podle toho vysílají, zatímco systémy CSTDMA na volné sloty čekají. Pokud v době, kdy má vysílání CSTDMA proběhnout, žádný volný slot není, provede systém deset náhodných pokusů a pak čeká na volné okno. To se opakuje každou půlminutu. V přeplněných vodách může toto schéma znamenat několik vynechaných přenosů. Pro loď plující rychlostí 5 uzlů to není problém, ale pro rychlejší plavidla už ano.
Pokroky poslední dekády
V roce 2013 se objevily „hybridní“ vysílače B/SO, které nabízejí několik výhod. Používají schéma SOTDMA a informace AIS hlásí jednou za 5 až 30 sekund při výkonu 2 nebo 5 wattů. Posílený vysílací výkon zvyšuje jejich dosah a jejich schéma sdílení kanálů SOTDMA pomáhá zajistit, že ostatní uživatelé AIS v rušných vodách uslyší více signálů. Dnes s tímto schématem pracuje většina produktů na trhu. Další nedávnou pozitivní změnou byla integrace systému AIS do některých VKV vysílaček.
V roce 2019 představila společnost Vesper Marine komunikační platformu Cortex. Ta integruje AIS, mobilní sítě, digitální selektivní volání, VHF a Wi-Fi do jediné softwarové platformy, která pracuje s podpalubním „black-boxem“ (s vestavěným vysílačem třídy B/SO), jedním nebo více terminály a mobilními aplikacemi. Uživatelé Cortexu tak místo tlačítek a knoflíků VKV vysílaček vše obslouží mobilem. Cortex byl jedním z hlavních důvodů, proč Vesper koupila společnost Garmin.
Lze očekávat, že tímto směrem se vydají i další výrobci a také, že objem signálů AIS se díky adaptaci uživatelsky příjemné technologie v příštích letech zvýší.
Super-AIS
Námořní kanály VHF 87B a 88B však mají omezenou šířku pásma. Aby se tento problém vyřešil, pracují mezinárodní orgány na vytvoření VDES, tedy systému výměny dat v rámci VHF. Tento obousměrný komunikační systém umožní v budoucnu lodím, satelitům a pobřežním stanicím vysílat a přijímat vysokorychlostní data v jakémsi „super-AIS“ systému.
Předpokládá se, že tato soustava se bude rodit v letech 2025 až 2035 a uživatelé budou využívat více komunikačních frenkvencí díky jediné krabičce VDES, podobně jako dnes jejich mobily autonomně střídají Wi-Fi, mobilní sítě a Bluetooth.
„Cílem VDES je přesunout provoz z AIS, aby AIS sloužil pouze k předcházení kolizím,“ řekl webu Cruising World Jorge Arroyo, analytik americké pobřežní stráže, který se podílí na vývoji standardů a regulací AIS. „Veškerý ostatní provoz bude přesunut na kanály VDES.“
VDES budou tvořit čtyři komponenty: AIS, satelitní VDE, pozemní VDE a kanály ASM (Application Specific Message - subsystém AIS pro výměnu zpráv). VDES bude dohromady zabírat 18 frekvencí: dvě pro dálkový (satelitní) AIS, dvě pro běžný AIS, dvě pro ASM, šest satelitních uplink kanálů a šest satelitních downlink kanálů.
Kromě znásobení objemu informací o lodním provozu, které povede k větší bezpečnosti, bude mít integrovaný systém další výhody. Arroyo zmiňuje například možnost získat od tisíců lodí přesná data o počasí v reálném čase, která budou sdílet s pobřežními stanicemi i satelity. Pro meteorology to bude dar z nebes.
Jedna krabka na roky
Dnešní zařízení AIS budou bezpečně fungovat i dlouho po zavedení VDES. Postupem času se ale z tohoto ekosystému stane jen jedna z funkcí širší komunikační platformy. Bezpečnostní role AIS by se měla zlepšit s tím, jak se ostatní komunikace přesunou na samostatné frekvence.
Skříňky VDES samozřejmě nebudou zdarma, ale vzhledem k tomu, že to podstatné bude stejně jako u Cortexu představovat software, hardware by měl být připraven na budoucí upgrady a nároky na jeho obměnu by tak neměly být vysoké.
Kdo přemýšlí o obnově AIS na lodi, může zvážit vysílač třídy B/SO. Kdo chce držet prst na tepu doby, měl by volit Cortex, s nímž může v klidu a bezpečí vyhlížet nástup VDES.
1969
Související články
Doplavete ujíždějící jachtu?
Doplavete ujíždějící jachtu?
Plavete v moři daleko od lodě? Nebo daleko od břehu? Je to bezpečné? Jak rychle jste schopni doplavat ujíždějící jachtu?
Jak velká vlna může překlopit jachtu?
Laici často přicházejí s nejistou otázkou: „Opravdu se jachta nemůže překlopit?“ Odpověď zní: „Může, ale stěžněm dolů ji nepřeklopí vítr, ale vlna.“ Jak velká musí být vlna, aby to dokázala?
Nebezpečná halza? Co dělat?
Halza může být nebezpečná. Když ji nezvládneme. Mnozí méně zkušení jachtaři se jí bojí. Mnozí nezkušení na druhou stranu žádné obavy nemají.