Co je to rozlišení meteorologického modelu
Meteorologický model počítá předpověď počasí pro určitou síť bodů, síť čtverců. Čím má čtverec menší stranu, tím je předpověď pro danou oblast přesnější.
Máme-li například model ECMWF s rozlišením 36 km a ECMWF s rozlišením 9 km, zobrazuje ten druhý předpověď do větších detailů. Na obrázku vidíte příklad dvou sítí. Červená je 36 km, žlutá 9 km. Na červené 36 km síti jasně vidíte, jak je pro chorvatské pobřeží plné ostrovů málo podrobná. Nejen že se v takové síti „ztratí“ menší ostrovy jako Lastovo, ale dokonce i větší ostrovy jako Korčula mohou síti uniknout.
Lastovo sice může být dost malé i pro žlutou 9 km síť, ale Korčula již takové síti neunikne. Čím je strana čtverce menší, tím více hrají v předpovědi roli i geografické prvky.
Lepší rozlišení předpovědního modelu vyžaduje výkonnější počítače.
Například chorvatský model Aladin, jehož výstupy jsou i na stránkách meteo.hr, pracuje s rozlišením až 2 km. Neznamená to samozřejmě, že tento výstup je dostupný na webových stránkách. Je ale možné se k němu dostat. Je jen otázka, co za tato data jste ochotni zaplatit.
531
Související články
Znáte vítr na Jadranu
Znáte vítr na Jadranu
Na oceánu je vítr anonymní. Bývá závislý na tlakovém gradientu, a to jak směr, tak i síla. Ve Středomoří je situace jiná. Každý vítr zde má své jméno, svou jasnou charakteristiku. Podle názvu větru poznáme, co můžeme očekávat.
Proč je ve výši jasno a v níži zataženo?
Proč je ve výši jasno a v níži zataženo?
Proč jsou v tlakové níži těžká mačna a déšť, zatímco ve výši panuje pěkné slunné počasí?
Vítr dovnitř, nebo ven?
Vítr dovnitř, nebo ven?
Krásný den s oblohou plnou kumulů. Bude foukat dovnitř do oblaku, nebo ven z oblaku? Je to celkem rozdíl a předpověď počasí vám ho neřekne. A jak se vítr změní, když oblak zmohutní a začne z něj pršet?