Co dokáže severní Atlantik
Hluboká tlaková níže u Islandu stále zlobí. Včera vítr 135 uzlů a tlak 927 hPa, dnes stále vítr ke 100 uzlů a vlny výšky 16 metrů. Při teplotě -4°C se jedná o nesportovní podmínky.
Oblast mezi Grónskem a Islandem naštěstí v zimě nepatří mezi dopravní tepny, díky tomu by bouře neměla způsobit chaos v dopravě. A na Islandu jsou na svalnaté počasí zvyklí.
Podíváme-li se na vítr, ten už proti včerejšku o třetinu zeslábl. Na 92 uzlů v poryvech (během dne to bude na skoro snesitelných 70 uzlů). Střed tlakové níže se již vyplňuje. Dnes v noci už vystoupal tlak na 945 hPa. Jen pro porovnání uvádíme, že v České republice byl nejnižší tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře 967,3 hPa v Mariánských lázních 26. února 1989.
Výška vln jižně od Islandu dosahuje přes 16 metrů. Připomínám, že udávaná hodnota je průměr 1/3 nejvyšších vln. Tedy průměr, jednotlivé vlny mohou být mnohem vyšší…
Ještě se podíváme na teplotu. Ve středu tlakové níže, v klínu teplého vzduchu, je teplota 5°C. Jen 150 mil na sever je to -10°C. Inu grónský mráz. Zimní bouře, kterou ani nechceš zažít.
1953
Související články
Sibérie
Sibérie
Dnes v noci na Jadranu divočina. Jižní a jihozápadní vítr před studenou frontou bude na severu Jadranu sílit až k 55 uzlům. Vítr a nízký tlak způsobí vzestup hladiny moře. V některých přístavech dojde i na zaplavení nábřeží a přilehlých ulic.
Když barometr ukazuje takové věci, že by bylo lepší, kdyby vůbec neukazoval
Bomb cyclone, explosive cyclogenesis, bombogenesis. Silná slova. To ani nemusíme vědět, co znamenají. Jedna taková bouře je právě u západního podřeží USA a Kanady.
Jak velká vlna může překlopit jachtu?
Laici často přicházejí s nejistou otázkou: „Opravdu se jachta nemůže překlopit?“ Odpověď zní: „Může, ale stěžněm dolů ji nepřeklopí vítr, ale vlna.“ Jak velká musí být vlna, aby to dokázala?