Chcete na kotvě spát klidně?
Zakotvili jste v zátoce. Fouká vítr, loď se na kotvě pohybuje. Jak poznáte, zda vaše kotva drží? Jak si být jistý a moci v noci klidně spát? Stojím na místě, nebo mne snáší vítr?
Základem je vždy dobře zakotvit. Nebudeme to rozebírat detailně, ale po zakotvení vyzkoušíme kotvu se zařazeným zpětným chodem. Loď bude chvíli couvat, ale nakonec se musí zastavit. Nejprve to poznáme na tom, že se stočí zádí. Je to dáno vlivem prop walku, tedy boční silou vyvolanou rotací lodního šroubu.
Transit
První, podle čeho poznáme, že kotva drží, je tranzit, který se nemění. Najdeme si na břehu dva body (stromy, domy, sloupy elektrického vedení…), které jsou po zakotvení v zákrytu. Takto je vždy znovu musíme najít. Vždy nemusí být snadné toto poznat. Pokud fouká vítr a jachta se na kotvě pohybuje, je třeba si počkat na chvíli, kdy je loď ve směru, ve kterém jsme její kontrolu po zakotvení prováděli.
Poloha vůči ostatním lodím
Po zakotvení zkontrolujeme polohu vůči ostatním jachtám, které stojí kolem. Poloha vůči nim se nesmí měnit. Změní-li se náměry na okolní jachty, je jasné, že kotva nedrží. Na obrázku je patrné, že jachta označená A splouvá a kotva tedy nedrží.
Track na plotteru
Na mapovém plotteru si můžete zapnout funkci track a pořádně zazoomovat. Track vám vykresluje, jak se loď pohybuje. Protože na kotvě nestojí loď bez pohybu na místě, bude v případě dobrého zakotvení stát uprostřed klubka čar. Pokud však začne kotvu táhnout, poloha lodi proti klubku čar se změní.
Kotevní alarm
Na mapovém plotteru, nebo i běžném přístroji GPS, je možné si zapnout kotevní alarm (anchor alarm). Je to praktická funkce, ale v letní sezóně téměř bezcenná. Stojí-li zakotvené jachty jen pár metrů od sebe, není možné alarm smysluplně nastavit. Pro lepší vysvětlení uvedeme příklad.
Stojíme na hloubce 10 metrů, máme tedy vypuštěno 50 metrů řetězu. Nejbližší jachta za naší zádí je 25 metrů daleko. Aby nás kotevní alarm nebudil celou noc, museli bychom si nastavit rozpětí alarmu minimálně 30 metrů (nepočítáme se změnou větru, jinak by musela být hodnota větší). Pokud se ale posuneme o 30 metrů, již vrazíme do jachty za námi.
Je zde ale ještě jedna možnost. Nastavit si alarm ve chvíli, kdy stojíme přímo nad kotvou. Pak můžeme nastavit na alarmu např 60 metrů a můžeme si být celkem jistí svojí polohou.
Kotevní alarm na hloubkoměru
Také hloubkoměr má svůj kotevní alarm. Můžeme si nastavit rozmezí min/max hloubky a toto by nás mělo uchránit před najetím na břeh. Nezabezpečí ale, že se nesrazíme s jinou jachtou.
19808
Související články
Kdo je surveyor a proč ho chtít při koupi jachty
Kdo je surveyor a proč ho chtít při koupi jachty
Kupujete starší jachtu? Fotky, makléř a krátká prohlídka nestačí. Surveyor umí najít závady, které mohou změnit cenu lodě i vaše rozhodnutí, jestli ji vůbec koupit.
Co k nebezpečí bouřek řekne CAPE a LI
Většina jachtařů při kontrole předpovědi počasí sleduje především vítr. Někdo ještě vlny a tlak vzduchu. Meteorologické modely však nabízejí i řadu dalších parametrů, které mohou pomoci odhalit riziko nebezpečného počasí s předstihem.
Je světlé dno vždy vhodné na kotvení?
Už dlouho mluvíme o tom, že kotvu je třeba spouštět do světlého. Nikoli na tmavé dno, to bývá mořská tráva Posidonia. Světlé je písek a tam kotva drží. Tedy většinou…