Chceš tu být? Tak plať jako mourovatej!
V části chorvatské populace zjevně panuje přesvědčení, že jachtař se má škubat, škubat a zase škubat. Nebo tak alespoň vyznívá páteční článek z webu morski.hr.
Na úvod toho článku bych chtěl uvést, že Chorvatsko mám rád. Myslím si, že má jedno z nejkrásnějších pobřeží, rozhodně jedno z nejideálnějších pro cruising. Jezdím tam již několik desetiletí a oceňuji mnohé kladné vlastnosti Chorvatů.
Jsou ale i věci, které se mi nelíbí. A zmíněný článek na morski.hr mezi ně patří. Pokud by jachting vypadal tak, jako si přeje autor článku, tak už to není nic pro mě.
Čtenář webu poslal do redakce snímek francouzské jachty zakotvené naproti šibenické maríně Mandalina. Příď na kotvě, záď vyvázaná ke břehu. Předpisově označená podle pravidel COLREG černou koulí.
Autor článku si stěžuje, že je jachta vyvázaná na břehu ke stromům a pokládá otázku, jak dlouho bude trvat devastace jejich krásného pobřeží.
Dále uvádí, že tito jachtaři zjevně nechtějí platit za marínu, nebo za nábřeží v Šibeniku.
Vyvazování za stromy se mi nelíbí
Je třeba uznat, že vyvazování se na stromy není dobrá a ani ekologicky šetrná praxe. Nemyslím si, že by tato jachta dokázala vzrostlé borovice zničit, ale v případě silnějšího větru jim určitě nedělá dobře. A problémem pak je, jak velká jachta je pro stromy neškodná a kdy začíná jejich devastace. Proto si myslím, že bychom se za stromy vyvazovat neměli.
Předpisově označení
Jinak ale proti stání francouzských jachtařů nic nemám a chápu je. Stojí stranou od míst, kde je hustý provoz, jsou správně označeni. Na záďových lanech bych ještě doporučil nějaké blikačky na noc, ale je možné, že je tam mají.
Marína jako nutnost
A že nechtějí platit za marínu, nebo za přístav v Šibeniku? Proč by to měli chtít? Preferují samotu, svobodu, přírodu. To je ta pravá esence cruisingu. Alespoň tak si to já představuji. Čím je pro mě marína zajímavá (speciálně Mandalina)? Ničím. Marína může být někdy nutností, ale rozhodně pro mě není při cruisingu dobrovolným cílem. Nechci jezdit od maríny do placeného přístavu a roznášet tisícovky jako Babiš při předvolební kampani. Přístav v centru městečka, nebo vesnice, atraktivní může být, to ano, ale jeho přitažlivost klesá s rostoucím částkou na računu.
Jachting je svoboda
Nejdůležitější pro mě však je, aby mi nikdo nepřikazoval, kde mám stát. Chápu, že jsou místa, kde je kotvení zakázáno, ale tam kde zákaz neplatí, je povolené. A pokud se někde zákaz rozšíří na celé pobřeží, tak už mě to místo nebude zajímat. A myslím, že nebudu sám. Koneckonců chorvatští jachtaři pohybující se doma, či v cizině, také nevyhledávají ke stání na noc jen místa s kasičkou.
Zadřít namazaný stroj?
Pokud nechtějí Chorvaté hodit vidle do dobře promazané mašiny na prachy, měli by si dát na podobné nápady pozor. To je můj názor.
A my bychom si měli dát pozor na to, abychom neničili přírodu, kvůli které tam jezdíme, a nenasírali místní hlukem a bezohledným chováním. Jsme tam stále jen hosté.
1613
Související články
Proč neopouštět jachtu na kotvě
Proč neopouštět jachtu na kotvě
Kotviště u Stromboli je známé. Známé tím, že stojí za starou belu. Špatně drží kotva a není chráněné před vlnami. Ukázalo se to i během naší jarní plavby.
Ztroskotání trajektu na Premudě
V pátek v 1820 ztroskotal trajekt Princ Zadra u ostrova Premuda. Podle svědků najel plnou rychlostí na útes Bračići na dohled od přístavu Krijal. Na palubě bylo 72 pasažérů. Druhý den šel ke dnu. Na potápěčské mapě Jadranu přibyl nový vrak.
Když se nechce domů…
Listopad v Praze. Ranní mrazíky, mlha, nízká oblačnost, šedivé dny. A tma. Přílišná porce tmy pro život po padesátce. Nebo raději slunce od úsvitu do soumraku, teploty nad 20 a jachting bez konkrétních cílů?