Bouřka na Kornatech
V úterý 4. 5. 2020 vyjížděla naše malá flotila o dvou Baváriích Cruiser 37 a celkovém počtu 13 osob ze Šibeniku. Z pozice velitele flotily jsem nás ze severní strany ostrova Tijat nasměroval na západ v kurzu 260° s cílem cesty na muringovém stání na ostrově Smokvica. Během plavby foukal jihovýchodní vítr o rychlosti cca 16 uzlů. Na základě výpočtu jsem stanovil přibližnou dobu dojezdu a pluli jsme vstříc Kornatům. Věděl jsem, že se mohou objevit lokální bouřky. Hustá oblačnost se začala tvořit jak nad Šibenikem, tak západně od nás. Na první dojem se nejednalo o nic dramatického, ale vzhledem k předpovědi jsem trimoval vytahané plachty, jak nejlépe jsem uměl. Zhruba 0,5 NM před Smokvicí jsem nastartoval motor a směřoval přímo do zátoky. Viděl jsem 2 volné bójky a ihned dal zprávu naší druhé lodi o příznivé situaci. Následně jsem také spatřil volná muringová stání a bylo jasno, že dosáhneme cíle dokonce s předstihem. Měl jsem záložní plán „B“ na molu u restaurace Opat na jihovýchodním konci ostrova Kornat a druhý záložní plán „C“ byl Ravni Žakan.
Vyvázali jsme se u mola stejně tak jako naši parťáci, abychom byli připraveni na špatné podmínky. Během naší přípravy přišel místní chlapík a vzkazoval mi, že to není dobré místo vzhledem ke směru větru. Já byl přesvědčený o opaku, přestože stále foukal jihovýchod. Když vám to ale tvrdí místní, tak to bude pravda, napadlo mě. Protože jsem podmínky opravdu kontroloval a přijímal odpovědnost také za druhou loď, jsem se rozhodl zůstat. Shodli jsme se na tom i s Milošem Maxou, kapitánem druhé lodi. Posádky obou lodí připravily plavidla na bouřku v ukázkovém čase a přesně tak, jak to má být. Na palubě nezbylo nic, co by mohlo nekontrolovaně nabírat vítr. Čluny byly uvázané za druhým molem u ostatních menších lodí tak, aby nehrozila jejich ztráta.
Během pěti minut se jihovýchodní vítr zastavil a sílu začal velmi rychle nabírat severozápad. Tedy vítr v opačném směru. Přes kopec zátoky už byla vidět hrozivá hradba oblačnosti dokazující, že tady má moc opravdu někdo jiný než my. Zhruba hodinu bičoval zátoku brutální vítr a kapky bodaly do tváře ve vodorovném směru. To vše, když jsme byli téměř čistě v „závětří“. Ocenil jsem jachtařské vybavení a holiny. Nástup větru od klidné fáze do maximální síly netrval ani 10 minut! Jeho síla byla překvapivě silná až hrozivá, ale hladina byla relativně klidná. Muringy i vazáky konaly svou práci na jedničku.
Kdybych poslechl místního chlapíka, nestihl bych dojet na jiné místo a bouřka by nás zasáhla na moři. Z toho plyne při nejmenším nepohoda, stres a větší pravděpodobnost výskytu problému. Což dokazují videa a fotky pořízené napříč Chorvatskem.
Přeji všem kapitánům mnoho šťastně naplutých námořních mil, dobrou posádku a občas určitou dávku štěstí. Ta nikdy neuškodí.
Radek Dvořák, Miloš Maxa a naše skvělé posádky!
5496
Související články
Jak velké kroupy se udrží ve vzduchu
Jak velké kroupy se udrží ve vzduchu
Jednou jsem seděl za kormidlem ve Středomoří, když přišla bouřka. Stačil jsem si přes sebe hodit jen bundu, na nic jiného nebyl čas. Foukalo 55 uzlů a padaly kroupy. Měl jsem pocit, že mě pískují jak zrezlý most.
I v přístavu je možné potopit loď…
Angelina Charter má v poslední době trochu pech na klienty. Před dvěma týdny potopená jachta u Milny, nyní nová jachta Dufour 470 (2023) v Bolu. Situace v Bolu je na videu docela brutální. A posádka nikde?
Správné řešení přechodu bouřek
Minulý pátek přecházela nad pobřežím Jadranu fronta se sérií bouřek. Za sebou zanechala zkázu, několik lodí potopených. Přechod fronty i s ukázkovým řešením jak na to, nám poslal jeden z našich čtenářů.