Asi nejkrásnější výlet v Chorvatsku…
Chorvatsko nabízí celou řadu nádherných míst, atraktivních cest, výhledů, procházek po pobřeží i v horách. Obvykle už ale jde o místa turisticky objevená, zmapovaná, popsaná a mnohá i exploatovaná turistickým průmyslem. Stále je však možné najít poklady, nad nimiž i otrkaní cestovatelé kroutí hlavou v úžasu.
O říčce Krupa jsme se již v jednom článku zmínili. Leží jen hodinku cesty od Zadaru pod Velebitem. Nedaleko Obrovace, přes který vedla stará silnice na pobřeží. Je to klasická krasová říčka, vyvěrající plnou silou ze svahů Velebitu, dlouhá necelých 10 km. Překvapením je velké množství vody v řece. Na většině toku je velmi hluboká, nepřebroditelná.
Foto Lodní noviny
Klášter Krupa
Chcete-li se vydat na výlet podél řeky, zajeďte autem k pravoslavnému klášteru Krupa, který byl postaven ve 14. století. Řeka zde má několik ramen, který překonávají mosty v blízkosti kláštera. Od kláštera se vydejte po proudu řeky po jejím pravém břehu. Nejprve vyrazíte po dobytkem spasených loukách, překročíte potok a po 500 metrech dojdete k řece. Její voda je průzračně čistá, navzdory silným dešťům před naší návštěvou magicky modrozelená. Pro našince zvyklého na hnědé toky v české krajině je již toto zázračné zjevení.
Foto Lodní noviny
Cesta začíná na loukách na březích řeky Krupy.
Po chvíli se řeka zakousne do úzkého kaňonu, louky ji lemují jen místy, jindy k jejím břehům přiléhají strmá suťová pole. Další cesta po proudu je jednou procházkou po spasených lučinách, jindy kamzičí stezkou po ostrých balvanech variabilních velikosti. Jedinou konstantou je hluboká modrozelená řeka v hlubokém kaňonu.
Po dalších 30 minutách cesty přichází první vodopád. Krasový vodopád vysoký 3 metry a znovu hluboký tok řeky lákající ke koupání. S každým dalším krokem je pohled na řeku krásnější, kaňon sevřenější, vegetace zelená (zelenější), ve vodě se začínají objevovat listy leknínů.
Foto Lodní noviny
Jezero, které tvoří řeka Krnježa.
Poslední kilometr ke Kudinu mostu připomíná vysněnou krajinu. Na pravém břehu Krupy se najednou otevře kaňon říčky Krnježa. Říčka je na první pohled tyrkysovým jezerem mezi vápencovými skalami. Obraz jako z filmu o hledání pokladu na Stříbrném jezeře. Stačí první pohled tím směrem a ústa v údivu již nezavřete. Do Krupy se Krnježa vlévá zarostlou peřejí, přes kterou je možné se dostat po kamenech. Brod nepřipadá v úvahu, říčka je dost hluboká. Na louce u soutoku dvou říček kvetou orchideje.
Foto Lodní noviny
Nad místem zvaným Kudin most se řeka začíná rozšiřovat.
Následuje nejnáročnější část cesty. Stovky metrů vedou suťovisky, nakonec přichází na řadu krátká ferrata, kterou přelézáte poslední skálu před Kudinim mostem. Za ferratou se řeka rozšiřuje, rozlévá po celém údolí, místo vodopádů přicházejí nízké terasovité stupně táhnoucí se napříč celým tokem. A na konci Kudin most. Kamenný můstek sestává z 12 oblouků, jejichž stavba se obešla bez pojiva. Jedná se o techniku nazvanou chorvatsky suhozid. Jen kameny naskládané na sebe, které drží přirozená vlastnost oblouku. Když přecházíte přes jednotlivé můstky, vidíte pod nohami tok řeky. Je těžko uvěřitelné, že tyto subtilní oblouky mohly vydržet více než 2 století jarních tání a dalších povodní.
Foto Lodní noviny
Ještě jednou řeka nad mostem.
Pod mostem řeka padá do hloubky vodopádem, který je srovnatelný se slavným pádem vody v národním parku na řece Krce. Zde je ale vše bez lidí, bez davů. Zde máte pocit objevování pokladů zapomenutého světa. Když již první sestup k řece Krupě byl dechberoucí, u Kudina mostu už ani mluvka nenachází slov.
Foto Lodní noviny
Kudin most. Těžko říci, jaký zázrak stojí za tím, že mostík vydrží nápor řeky při povodních.
Podél Krupy je možné pokračovat dále. My na to neměli kdy. Museli jsme se vracet, abychom se dostali ke klášteru před soumrakem. Cesta od kláštera k mostu a zpět nám zabrala cca 4 hodiny (i když šlo jen o 10 km celkem). Je možný i kratší výlet, od vesnice Golubić sestup přímo k mostu. Je to kratší, ale cesta zpět vede do prudkého kopce. A bude při ní chybět úžas ze stále se stupňujícího zážitku. Čtyři hodiny cesty od kláštera k mostu a zpět budou jedny z nejlépe investovaných hodin ve vašem životě.
4926
Související články
Když se nechce domů…
Když se nechce domů…
Listopad v Praze. Ranní mrazíky, mlha, nízká oblačnost, šedivé dny. A tma. Přílišná porce tmy pro život po padesátce. Nebo raději slunce od úsvitu do soumraku, teploty nad 20 a jachting bez konkrétních cílů?
Jiný Jadran
Teploty 22 – 23°C, moře stále koupací, lodí jen jako šafránu a jejich ceny přívětivé. Slunečný týden, dva, tři. Připlutí do přístavu není třeba plánovat. A jiní turisté? Zaslechl jsem, že jednoho opozdilce zahlédli ve Vodici… Ideální čas na plavbu po v létě vyblázněném Jadranu.
Mladý ostrov vylétl z hnízda
Tento mladý ostrov, který je stále ještě ve svém migrujícím stádiu, potkal Radek Ivan nedaleko Igrane, Je to ještě děcko, přesto Otesánek narostl do rozměrů 3 x 3 metry. Podle předběžných šetření se vylíhl v deltě řeky Neretvy a s podzimním jugem zamířil na severozápad.