Při plavbě mezi ostrovy Rhodos, Nisiros, případně Kos, stojí za zastávku ostrov Tilos se stejnojmenným nevelkým přístavem, který je v  některých informačních zdrojích s nadsázkou nazýván marínou.

Před vyplutím sledujeme jak bude foukat. Silný vítr však nemusí být největším nebezpečím. horší jsou vlny. Pro naši plavbu jsou velmi důležité a my bychom měli být schopni odhadnout, co nás na moři čeká.

Plujeme na předoboční vítr, chceme odpadnout, ale jachta zamýšlený manévr odmítá. Co s tím?

Na všech charterových jachtách (alespoň v Chorvatsku) jsou fekální tanky. Proč nejméně polovina lodí tyto nádrže nepoužívá a v zátokách vypouštějí obsah záchodů rovnou do moře?

Připluli jste do maríny a potřebujete začít couvat. A zatočit… Zařadíte zpátečku, otočíte kormidlem a jachta dělá pravý opak toho, co byste si představovali. Proč? Kde je příčina? Může jich být několik. Rozebereme je jednu po druhé.

Vítězem 52. ročníku plaveckého maratonu z ostrova Ugljan do Zadaru Preko – Zadar se stal sedmnáctiletý český plavec Petr Morávek.

Někteří charteroví jachtaři nedělají rozdíl mezi réčkem a halzou. Stačí otočit kormidlem a přetáhnout genu. Jen při jednom obratu to více mlátí. Je to velmi zjednodušující pohled na věc, který může způsobit finanční, nebo dokonce i zdravotní újmu.

Ruská marína se v době, která je pro ni nelehká, pokouší o vytvoření nového světového rekordu v zanoření dieselelektrické ponorky. Pokus probíhá v přístavu Sevastopol na Krymu.