Záchranné vesty, co o nich nevíte

Záchranná vesta patří při pobytu na moři k základním bezpečnostním pomůckám a dala by se přirovnat k bezpečnostním pásům v autě. Níže uvádím přehled vest, dle kterého je možné si vybrat tu nejvhodnější. Zdaleka ne všechny jsem zkoušel osobně, ale při přehledu vycházím z recenzí, zejména z www.yachtingmontly.com a www.pbo.co.uk .

Něco z teorie

Záchranná vesta není pomůcka pro plavání, ale má sloužit jako podpora osoby ve vodě. Jedním ze základních vlastností je obrátit tonoucího obličejem vzhůru a udržet jeho dýchací cesty nad hladinou. Toto je rozlišení mezi záchrannou vestou (lifejacket) a pomůckou při plavání (buoyancy aids). Nadále se budeme zaobírat záchrannou vestou.

Důležitou vlastností záchranné vesty je vztlak. Na vestách je značen v jednotkách síly Newton (N). Aby záchranná vesta náležitě fungovala, je potřeba dostatečný vztlak, který nás udrží nad hladinou. Evropská ISO norma rozlišuje tyto kategorie:

• 50 N – nepovažuje se za záchrannou vestu, ale pomůckou při plavání
• 100 N – záchranná vesta použitelná pro chráněnou vodu a osobu při vědomí
• 150 N – záchranná vesta použitelná pro otevřené vody, osobu v bezvědomí, použití bez speciálního vodotěsného obleku (tzv. suchý oblek)
• 275 N – záchranná vesta pro velmi těžké podmínky, použití pro osobu v bezvědomí, s použitím suchého obleku

U posledních dvou kategorií se někdy užívá komerční označení offshore a ocean. Někteří výrobci (např. Crewsaver) vyrábí vesty o vztlaku 185 nebo 190 N, což je kompromis mezi posledními dvěma kategoriemi při zachování relativně malého objemu složené vesty.

Hodnotám vztlaku pak odpovídá velikost tlakové lahvičky, kdy se užívají odpovídající lahvičky velikosti 24 až 60 gramů náplně CO2. 

Pro použití vesty není úplně rozhodující velikost osoby, vztlak 150 N je dostačující i pro pořádně urostlé jachtaře.

Vybavení

Vedle samotného vaku, který nás drží nad hladinou, bývají vesty osazeny dalším vybavením. Jedná se o:

• píšťalka – standardní vybavení vesty
• ruční dofukovací trubička – standardní vybavení vesty, slouží i pro vypuštění vesty
• mezinožní popruh – zabraňuje vysvlečení vesty při použití (cena v řádu sta korun nebo za pár korun vyrobit)
• integrovaný harnes – pevné oko umožňující přichycení na loď pomocí popruhu (nelze dovybavit, je dobré, aby jej vesta měla)
• světlo – aktivuje se automaticky při styku s vodou (lze dovybavit, cena pár set korun)
• sprayhood – kapuce, která zabrání vniknutí vodní tříště do dýchacích cest (lze dovybavit, cena okolo tisíce korun, ale je lepší mít integrovaný)
• řezák nebo nůž – pro přeříznutí šňůry (lze dovybavit, cena pár set korun)
• lano na vytažení z vody – delší pevná šňůra pro zachycení tonoucího pomocí např. lodního háčku (lze dovybavit, cena pár set korun)
• PLB – personal locator buoy – obdoba osobního EPIRB nebo osobního AIS – systémy na vyhledání tonoucího (lze dovybavit, cena několik tisíc korun)

Druhy vest

V zásadě rozlišujeme dva typy záchranných vest. Polystyrenová vesta a nafukovací vesta. Každá z nich má své klady a zápory.

Polystyrénová vesta

Foto archiv

Polystyrénová vesta má určité nevýhody...

Je zcela (téměř) bezúdržbová, v podstatě se jedná o polystyren nebo jiný plovoucí materiál v látkovém obalu. Nevýhodou je značná velikost a do jisté míry omezení v pohybu, když ji máme oblečenou. Na druhou stranu poskytuje tepelný komfort a 100 % funkčnost. Na vestě není žádný mechanismus, který by mohl při nafouknutí selhat, vestu nelze prorazit nožem a také nehrozí, že by se časem sama vypustila. Další výhodou může být cena, byť v poslední době se cena nafukovací vesty blíží ceně polystyrénové vesty.

Polystyrénová vesta je také vhodná pro malé děti, ale to by bylo na samostatné povídání.

Nafukovací vesta

Foto archiv

Tak by měla záchranná vesta vypadat.

Jednoduše řečeno se jedná o podkovu z nepropustného materiálu uskladněnou v látkovém obale, která se napustí pomocí malé tlakové lahvičky inertním plynem, obvykle CO2. Nafukovací vak bývá z dobře viditelného materiálu a často jsou na něm nalepeny reflexní pruhy. Vesta by měla splňovat podmínky SOLAS (International Convention for Safety of Live at Sea). Vnější obal obepíná a chrání vnitřní nafukovací vak proti poškození. Bývá spojen buď suchým zipem nebo klasickým zipem, který se při použití rozpojí. Osobně mám raději variantu s klasickým plastovým zipem, vesta bývá kompaktnější.

Spouštěcí mechanismus může být pouze manuální nebo automatický s manuálním spouštěčem. Základní výhodou je kompaktnost. Nafukovací vesta je límec, který máme přehozený přes sebe a v pase zacvaknutý na karabinu nebo sponu. Při práci na lodi nám nebrání v pohybu, je lehká a skladná. Nevýhodou je možnost selhání spouštěcího mechanismu a také možnost porušení integrity nafukovacího vaku. Vesta vyžaduje pravidelnou údržbu a také periodickou výměnu spouštěcího mechanismu. Cena základních nafukovacích vest je v podstatě srovnatelná s polystyrénovou vestou, špičkové modely bývají o poznání dražší.

Spouštěcí mechanismus nafukovací vesty

Každá nafukovací vesta obsahuje malou tlakovou lahvičku, která je přichycena na spouštěcí mechanismus. Některé nafukovací vesty jde spustit pouze manuálně, obvykle zatažením za krátký provázek, který po zatáhnutí uvolní jehlu, jenž prorazí hrdlo tlakové lahvičky. Tím dojde k nafouknutí vesty. Užití pouze manuálně nafukovaných vest je většinou omezeno na pracovníky na břehu, kdy lze očekávat dostupnost jiné osoby pro pomoc nebo v případě, kdy lze předpokládat dobrovolný pobyt ve vodě a samonafouknutí by bylo nežádoucí (např. záchranáři). Velká nevýhoda spočívá právě v absenci automatického spouštění, kdy tonoucí se osoba není schopna sama zatáhnout za provázek. Pro běžný jachting je dle mého názoru takováto vesta nevhodná.

Foto archiv

Výměnná sada UML

Foto archiv

Hydrostatický spouštěcí mechanizmus Hammar.

Je dobré, aby na lodi byla nejméně jedna kompletní sada na výměnu, lépe je mít svou vlastní.

Údržba vesty

Jak jsem již psal, polystyrénová vesta je v podstatě bezúdržbová. Není-li poškozen ochranný obal, tak ji stačí jednou za čas opláchnout sladkou vodou a je hotovo.

Nafukovací vestu je nutné skladovat v suchu. Když vestu nepoužíváte delší dobu, výrobci doporučují vestu rozbalit, aby nedocházelo k namáhání v místě skladu. Při běžném použití je dobré vestu zavěsit uvnitř lodi na větraném místě, aby vzdušná vlhkost nerozpustila sůl v kapsli. Pro komerční použití je nutné nechat vestu jednou ročně odborně prohlédnout, používáte-li vestu jen pro sebe, stačí vestu jednou do roka nafouknout pusou a nechat 24 hodin nafouklou, jestli neutíká vzduch. Lahvičku převažte na kuchyňské váze, jestli hmotnost odpovídá deklarované hmotnosti. Kapsle má na sobě datum použitelnosti a je vhodné tuto dodržovat. Prošlé kapsle můžete vyzkoušet na cvičném skoku do vody s vestou. U systému Hammar odpadá kontrola kapsle, stačí převážit tlakovou lahvičku a dodržovat dobu použitelnosti systému.

Vhodná vesta

Pro rekreačního jachtaře je každá vesta lepší než žádná. Nicméně kdo stráví na moři víc než pár dnů v roce a plaví se i za náročnějších podmínek, je určitě vhodné si vestu pořídit.

• Pro naprostou většinu jachtařů je dle mého názoru dostačující vesta typu offshore, tj. o vztlakové síle 150 N. Určitě volte samonafukovací variantu, manuální vesta je jen pro specifické situace. Jestli zvolíte systém UML nebo Hammar není rozhodující, záleží na ceně a způsobu použití, jak jsem psal shora.
• Integrovaný harnes má většina záchranných vest ve standardu a rozhodně doporučuji jej mít. Může se jednat o kovové nebo látkové oko, za které se přichytíte pomocí bezpečnostního úvazku k lodi.

• Vaše vesta by měla mít mezinožní popruh. Většina vest jej má již ve standardním vybavení, když ne, tak jej lze dokoupit nebo udělat doma.

• Velice doporučuji světlo, které se automaticky spustí při styku s vodou. Zejména v noci je při hledání tonoucího nepostradatelné. Světlo bývá u některých vest ve standardu, ale i když tam není, lze jej dokoupit a na vestu přidělat.

• Je dobrou praxí mít po ruce nůž, když pracujete s lany. Na moři bych řekl, že je to povinnost. Malý jachtařský nůž na vestě je vždy dobrý pomocník.

Další vybavení vesty už není tak nezbytné a budete jej volit podle oblasti, ve které se pohybujete.

Cenové rozpětí

Zůstaneme-li u samonafukovacích záchranných vest, tak nejlevnější vestu koupíte v Decathlonu za 1.399,-- Kč. Nečekejte poslední výkřik techniky, ale vestu jsem měl v ruce a pro občasné použití si myslím, že je vyhovující.

Za cenu okolo dvou až čtyřech tisíc korun můžete pořídit nepřeberné množství modelů samonafukovacích vest. Jestli zvolíte značku Plastimo, Crewsaver, Spinlock, Helly Hansen, Baltic či jiného renomovaného výrobce je v podstatě jedno, bude záležet na osobních preferencích. Je dobré si vyzkoušet různé vesty, která vám bude lépe sedět. V tomto případě volte model, který má mezinožní popruh a světlo.

Toužíte – li po špičkové vestě, počítejte s cenou přes pět tisíc korun. Mezi přední výrobce patří již zmíněné firmy Crewsaver nebo Spinlock.

S výběrem vesty vám určitě poradí ve specializovaném obchodě nebo je ideální navštívit nějaký velký jachtařský veletrh, jako je třeba Boot v Düsseldorfu, kde si vyberete vestu, která vám bude pasovat. Je nutné nezapomenout také na vhodnou barvu, aby ladila k celkovému outfitu…

Osobně mám vestu Crewsaver ErgoFit 190N Pro s následujícím vybavením:

• píšťalka, manuální ventil a reflexní pásky – součást balení
• systém Hammar – součást balení – lze zvolit variantu UML nebo Hammar
• mezinožní popruh (dvojitý systém na nohy) – součást balení
• světlo – součást balení
• sprayhood – součást balení
• dyneema šňůra – dokoupeno, cena okolo 500,-- Kč
• PLB od Ocean Safety – PLB1 RescueMe – dokoupeno, cena okolo 6.000,-- Kč
• přídavnou kapsu na opasek – dokoupeno, cena okolo 1.000,-- Kč
• jachtařský nůž na opasku – dokoupeno – cena okolo 600,-- Kč

Samotná vesta stojí okolo 6.000,-- Kč, celková cena i s doplňkovým vybavením do 14.000,-- Kč.

Vestu lze upravit dle velikosti těla, skvěle padne, celá váha je rozložena na ramena. A hlavně, na levém rameni je malá kapsa, kam se vejde ZIPPO zapalovač, nezbytná pomůcka pro jachtaře (ZIPPO není součástí balení a myslím, že k tomu kapsička nebyla ani původně určena).

Snad jsem vám pomohl při výběru vaší vesty. Doufám, že vestu nikdy v praxi nebudeme potřebovat, ale člověk nikdy neví.

Dobrý vítr

Honza

RYA Yachtmaster Offshore a Cruising Instructor

Související články

Ztroskotání trajektu na Premudě

Ztroskotání trajektu na Premudě

V pátek v 1820 ztroskotal trajekt Princ Zadra u ostrova Premuda. Podle svědků najel plnou rychlostí na útes Bračići na dohled od přístavu Krijal. Na palubě bylo 72 pasažérů. Druhý den šel ke dnu. Na potápěčské mapě Jadranu přibyl nový vrak.

Jak velká vlna může překlopit jachtu?

Jak velká vlna může překlopit jachtu?

Laici často přicházejí s nejistou otázkou: „Opravdu se jachta nemůže překlopit?“ Odpověď zní: „Může, ale stěžněm dolů ji nepřeklopí vítr, ale vlna.“ Jak velká musí být vlna, aby to dokázala?

Potopení Bayesian. Chyba posádky, nebo loděnice?

Potopení Bayesian. Chyba posádky, nebo loděnice?

Superjachta Bayesian dlouhá 56 metrů se potopila během pár minut 19. srpna u pobřeží Sicílie. Sedm osob při nehodě zemřelo. Výrobce lodi Perini Navi od počátku hlučně svaloval vinu na profesionální posádku. Objevují se ale podezření, že by italská loděnice mohla být potrefenou husou.