Ruské rušení signálu GPS vede na Baltu k hledání navigačních řešení, která jsou vůči Rusku imunní. Znamená to například nový důvod, proč se vrátit k radaru.

Jaký je na Jadranu rozdíl hladin mezi přílivem a odlivem? Je to zanedbatelné, nebo by někdy a někde stálo za to se jím zabývat? A nejde jen o nasednutí na mělčinu, problémem může být plavba pod mostem.

Mapové plottery, tablety, mobilní telefony. Získat polohu už není umění. Pro bezpečnou plavbu však jsou stále nezbytné znalosti z minulosti.

Na to je jednoduchá odpověď. Navigátor nemusí přesně vědět, kde zrovna je. Možná se vám to nezdá, ale je to tak. Pro navigátora je daleko důležitější jiná věc.

Bóje na moři potkáváme neustále. V některých zemích jich je plno (například Finsko), jinde s nimi šetří (s jistou dávkou zobecnění je možné říci, že cestou na jih jejich množství klesá). Víte, co vlastně znamenají?

Chystáte se na kapitánský kurz na licenci B? Znovu je tu ukázka navigačního příkladu, tentokrát na plavbu v proudu. První části příkladu již jsme přinesli, teď tedy část poslední, a to je plavba v proudu.

Na námořních mapách občas najdete tuto řůžovou šipku. Většinou jí nikdo nevěnuje pozornost. Říká nám však velmi důležité věci, které někdy mohou dokonce rozhodovat o našem bytí a nebytí. Říká nám, jestli máme objet zelenou bóji zprava, nebo zleva.

Přinášíme ukázku navigačního příkladu na kapitánské zkoušky kategorie B. Tentokrát jsme pokročili na výpočet výšky hladiny v sekundárním přístavu, tedy v přístavu, kde musíme výšku vody a přesný čas přílivu počítat s pomocí diferencí.