Čeho se v bouřlivém počasí vyvarovat
Kde na nás číhá v bouřlivém počasí nebezpečí? Je to na moři? Ne, tam ne, tam je to nepohodlí, ale obvykle ne nebezpečí. Nebezpečí je někde docela jinde.
Nebezpečné je pro nás pobřeží na závětrném boku. Tedy pobřeží, na které nás může snést vítr. A dále jsou to mělčiny (i když je tam pro nás vody dostatek) a místa, kde teče proud proti směru větru a proti vlnám.
Proud proti vlnám
Takto jsou na námořních mapách označena tzv.overfalls.
Začneme od konce. Fouká vítr, jsou vlny a přijdou do míst, kde proti nim teče proud. Tuto situaci znají ti, kdo plují v přílivových vodách. Co se stane? Vlny se zkrátí, stanou se strmějšími a zalamují se. Stav moře se stane chaotický. To je nebezpečné a takovým místům je třeba se v bouřlivém počasí zdaleka vyhnout. Na mapách jsou tato místa vyznačená.
Pozor, velmi nebezpečné mohou být vjezdy do přístavů, které leží v ústí řek. Tam samozřejmě k situaci vlny proti proudu dochází.
Menší hloubka
Dalším nebezpečím jsou místa, kde se zmenšuje hloubka. Například z oceánských hlubin na kontinentální šelf. Také zde se vlny zkracují, stávají se strmějšími a zalamují se, což opět představuje za bouřlivého počasí nebezpečí. Stačí se postavit na pláž a sledovat přicházející vlny. Přicházejí z moře, ale na moři se nezalamují. K tomu začne docházet až u břehu. Nejprve se začínají zvedat a zkracovat. Pak začne přepadávat jejich vršek a zalamují se. To je potenciálně nebezpeční situace, které je třeba se vyhnout.
Zalamující se vlny na malé hloubce se před pár lety podepsaly na tragédii italské plachetnice Dipiu v Rimini.
Pobřeží na závětrném boku
Při bouřlivém počasí je třeba bedlivě zvažovat jakékoli přiblížení se k pobřeží na závětrném boku. Co si mohu dovolit za klidného počasí, není možné za počasí bouřlivého. Vždy musím brát v úvahu, že něco může selhat. Co když plachta nevydrží nápor větru, co když na lodní šroub namotáme kus igelitu levitující v moři? Jsme v takové situaci dostatečně daleko, abychom stihli použít alternativní řešení? Stihneme to a dokážeme se z nebezpečí dostat? Stihneme případně zavolat pomoc, která bude mít dostatek času, aby připlula?
Fouká-li 35 uzlů k pobřeží a my plujeme 100 metrů od skal, jsme hodně blízko. Roztrhne-li se gena, budeme mít co dělat, abychom situaci zvládli a z nebezpečí vyklouzli. Poplujeme-li půl míle daleko, naše šance jsou mnohonásobně větší. Dokonce i máme nějaký ten prostor na zmatkování.
Bezpečná vzdálenost od závětrného pobřeží není exaktně stanovena. Liší se podle podmínek, vlastností lodě, počtu členů posádky, ale také podle zkušeností. Přesto je dobré ji dodržovat.
1125
Související články
Sibérie
Sibérie
Dnes v noci na Jadranu divočina. Jižní a jihozápadní vítr před studenou frontou bude na severu Jadranu sílit až k 55 uzlům. Vítr a nízký tlak způsobí vzestup hladiny moře. V některých přístavech dojde i na zaplavení nábřeží a přilehlých ulic.
Když barometr ukazuje takové věci, že by bylo lepší, kdyby vůbec neukazoval
Bomb cyclone, explosive cyclogenesis, bombogenesis. Silná slova. To ani nemusíme vědět, co znamenají. Jedna taková bouře je právě u západního podřeží USA a Kanady.
Jak velká vlna může překlopit jachtu?
Laici často přicházejí s nejistou otázkou: „Opravdu se jachta nemůže překlopit?“ Odpověď zní: „Může, ale stěžněm dolů ji nepřeklopí vítr, ale vlna.“ Jak velká musí být vlna, aby to dokázala?