Plujete si takhle po moři a blíží se jiná jachta. Míjíte se na vzdálenost olympijského plaveckého bazénu. Pozdravíte kolemplujícího rukou zdvižením. Místo odpovědi se dočkáte jen okázalého nezájmu. Proč? Chtěl bych na začátek uvést, že nepatřím k fanatickým uctívačům tradic. Kapitánskou čepici nenosím, pruhované tričko nemám, když je zima, nastoupím na palubu v botách a s vlajkou po ránu necvičím. Jen mám stále pocit, že pozdravit se je slušnost (nejen na lodi). Ale zdá se mi, že s touto tradicí/slušností je to rok od roku horší. Potkám-li na moři druhou loď (nemusí se jednat vždy o jachtu), pozdravím. Respektive mávnu rukou směrem k místu, kde na palubě někdo je, nebo by mohl být. U velkých lodí je to někam směrem k můstku. Vzdálenost, na kterou zdravím, je taková, na kterou mám pocit, že se vidíme. Pocit je samozřejmě subjektivní záležitost. Budu-li sledovat dalekohledem v dáli plující nákladní loď, na které si všimnu chlapa na můstku...