Konec skládkování a spalování lodních vraků v Evropě
V Evropské unii každoročně „skončí životnost“ asi 30 tisícům lodí, což obnáší zhruba 230 tisíc tun kompozitního odpadu. Chybějící koncepce nakládání s tímto odpadem dosud vede k volbě nejsnazších řešení - skládkování a energetického využití, což je eufemismus pro spalování. Nyní sdružení Evropský lodní průmysl (EBI) zveřejnilo záměr ukončit dosavadní praxi a v roce 2030 chce mít zavedená jasná pravidla pro recyklaci vyřazených plavidel.
Iniciativa nazvaná Plán pro zavedení oběhového hospodářství pro lodě s ukončenou životností má za cíl poskytnout komplexní řešení problematiky lodí s ukončenou životností. Především chce odstranit dosavadní praxi likvidace odpadu a nevhodných postupů recyklace. Je však třeba upozornit, že zveřejněním záměru teprve startuje tříletý proces vypracování plánu. Zúčastnit se jej mají všechny zainteresované strany jak veřejného tak soukromého sektoru, včetně státních orgánů, lodního průmyslu a navazujících odvětví, spotřebitelů a akademické obce.
Primárním cílem sdružení EBI je do roku 2030 postupně nahradit skládkování a spalování kompozitů a rozšířit udržitelnější řešení recyklace. Zveřejněný záměr obsahuje doporučení pro realizace v oblastech, jako jsou šrotovné, recyklace, výzkum či inovace. Cílem je dosáhnout závazku přijatých v rámci evropské Zelené dohody a vést lodní průmysl k oběhovému hospodářství. Plán bude zaváděn ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru a realizován nově zřízenou celoevropskou sítí pro lodě s ukončenou životností.
V evropských vodách se podle odhadů pohybuje více než 6,5 milionu lodí, z nichž většina je menší než 7,5 metru. Počet lodí, které do roku 2030 každoročně dosáhnou konce životnosti, se v EU odhaduje na více než 30 tisíc. To odpovídá více než 231 tisícům tun kompozitního odpadu ročně. Rekreační a komerční lodní doprava se na celkové spotřebě kompozitů v Evropě podílí přibližně 2-3 procenty.
Lodní průmysl se také zavázal rozšířit při recyklaci spolupráci s odvětvími, která využívají kompozity, jako je například větrná energetika, a chce podpořit přechod k oběhovému hospodářství. Obvyklý životní cyklus lodi podle EBI trvá 30-40 let. V závislosti na použitém materiálu, jeho kvalitě, jeho zpracování a údržbě to ale může být jak méně tak i více.
Iniciativa navazuje na různé recyklační programy, které již byly v evropských zemích zavedeny. Jak bývá v jachtingu zvykem, i v recyklaci lodí je napřed Francie, kde již od roku 2019 platí stavitelé lodí ekologickou daň. Pro vlastníky je tak recyklace starých lodí bezplatná. Jen za první dva roky od zavedení ekologických poplatků pro výrobce mělo být zlikvidováno 25 tisíc jachet. Za celý rok 2016 přitom Francouzi poslali do „sběru“ jen 500 lodí.
EBI zastupuje evropské stavitele lodí, výrobce motorů a lodního vybavení, servisní organizace, dealerství a dovozce, maríny a přístavy, charterovky, půjčovny sportovního vybavení a další spřízněné obory. Organizace sdružuje 32 tisíc firem, které přímo zaměstnávají přes 280 tisíc lidí.
508
Související články
Jak zlikvidovat laminátovou loď
Jak zlikvidovat laminátovou loď
Mezi vlastníky zejména motorových jachet zlidověl bonmot, že v životě majitele lodi jsou dva obzvlášť šťastné dny: první, když převezme svou novou loď, a druhý, když se jí zbaví. Jsou ale i tací vlastníci, jimž loď dělá radost po celou dobu své životnosti, a rozluka má tak podobu posledního sbohem. Jak vlastně správně laminátovou loď zlikvidovat?
Číňané ilegálně vytěžili britské válečné vraky
Číňané ilegálně vytěžili britské válečné vraky
Na začátku byla rutinní kontrola zakotvené lodi. Spustila sled událostí, který přerůstá v mezinárodní ostudu a přispěje k dalšímu ochlazení vztahů mezi Čínou a Velkou Británií.
Podmořské kabely jsou tepny naší civilizace. Hlídá je někdo?
Podmořské kabely jsou tepny naší civilizace. Hlídá je někdo?
Nedávné sabotáže na plynovodu North Stream či podmořském kabelu mezi Norskem a Špicberky zdůraznily téma ochrany podmořských kabelů mezi Evropou a Spojenými státy, jejichž funkčnost a bezpečnost jsou zcela zásadní pro každodenní běh naší civilizace. Měly by se na jejich ochraně podílet firmy, které z nich nejvíc profitují?