Po dvou covidových letech plných nejistoty jsme všichni doufali, že se situace zklidní a život pojede dále v obvyklých kolejích. A přišla nejistota další. I přes energetickou krizi a obecnou nejistotu z budoucnosti se na startu podzimního Seawolfcupu sešlo osmnáct lodí.
Zpočátku se zdálo, že bezvětří nedovolí odstartovat první rozjížďku. Nefoukalo vůbec a bylo nutné hned zkrátit trasu, aby se rozjížďka alespoň ve zkrácené verzi dojela. Povedlo se to a večer se jako tradičně posádky setkaly v restauraci na zahajovací večeři. Tentokrát ne na ostrově Žminjak, ale v maríně Pirovac.
Na start druhé rozjížďky to tak bylo o něco dále, než jsme zvyklí, ale start druhého dne stihli všichni. Byl i vítr a odjela se velmi rychlá etapa.
Třetí den a poslední rozjížďka byla zahájena v poměrně větrných podmínkách, ale odpoledne však začal vítr slábnout. Nakonec nebylo nutné jakkoli upravovat trasu a všechny posádky dojely do cíle v časovém limitu.
Večerní setkání v...