Ostrov, kde čas běží pomaleji. Hluboko v Egeji. Mezi Milosem a Santorini, s malým přístavem, který je ne vždy bezpečným útočištěm. Za to prý s nejkrásnějším západem slunce v Řecku.
Neláká mě Santorini, neláká mě Mykonos, Rhodos. Ani další turistické hity. Chci ostrovy, které davy neznají. Není mnoho těch, kteří vědí, kde je Folegandros. Proto stojí za to, se tam jet podívat.
Do přístavu vplouváme již za tmy. Před vjezdem je třeba dát pozor na dva útesy a mělčinu, ale s mapovým plotterem je to hračka i za tmy. V přístavu podle pilota čtyři místa. Jsme čtvrtá loď, máme štěstí. Druhý den má od rána foukat od východu, proto tam sypeme skoro celý řetěz. Večeře v první restauraci na ráně. Není čas na výběr, je půl desáté a přístav není centrem nočního života.
Druhý den vyrážíme do 3,5 km vzdálené Chory. Autobus, jízdenka za 2,20 eura. Dříve za 2, ale ceny letí, tak někdo přemaloval nulu na dvojku.
Chora není velká. Výhled z útesu, na...