Vždy špatně nastavený hloubkoměr…
V posledních letech jsem na lodi nezažil správně nastavený hloubkoměr. Vždy se ptám zástupců charterové společnosti a vždy dostanu odpověď. Ta odpověď nikdy nebyla správná. Plujeme na lodích, kde hloubkoměry ukazují hausnumera.
Jaké číslo za plavby hledám nejčastěji? Co je pro mě prvním indikátorem problému? Kam pohlédnu, když tuším nebezpečí. Je to hloubka a hloubkoměr. To je přístroj (a číslo), který mě dokáže uklidnit. Nebo naopak. Záleží na konkrétní situaci.
Co však tento přístroj ukazuje? Co to číslo znamená?
V charterové společnosti se vždy ptám, od jaké hladiny je měřena hloubka. Dostávám různé odpovědi. V Chorvatsku například zní nejčastější odpověď: „Od kýlu.“ A vždy je to lež. Vždycky!
Kde je čidlo hloubkoměru
Čidlo hloubkoměru je umístěno na dně trupu před kýlem. Tedy nikoli na hladině, ale v určité hloubce pod hladinou. Řekněme… Půl metru. Hloubka změřená je hloubka od tohoto čidla (h).
Chceme-li znát hloubku od hladiny (H - to je hloubka zakreslená v mapě), musíme připočítat hloubku čidla pod hladinou. Tedy +0,5 metru. Hloubka čidla pod hladinou se nazývá offset. Pro zobrazování hloubky vody od vodorysky tedy platí
H = h + offset.
Charteroví pracovníci však mají jinou ideu. Nastavíme hloubku od kýlu! To je bezpečnější. Čísla budou menší a skippeři se budou více bát ke břehu!
Vynikající nápad! A co udělají? Nastaví hloubku bezpečnou. Budeme jí říkat hbezp. Nastavena bude takto
hbezp = h – d
kde d znamená ponor.
Zde už nám vzniká ono hausnumero. Chceme-li znát hloubku od kýlu, správný vzoreček by vypadal takto
hbezp = h + offset – d
Tedy ke změřené hloubce přidám offset a pak teprve mohu odečíst ponor.
Už v tomto případě je hloubka nepřesná o hloubku čidla pod hladinou.
Ale to není vše. Někteří zaměstnanci charterových firem mají ještě větší smysl pro bezpečnost plavby. K ponoru raději připočtou ještě něco. Nazvěme to třeba bezpečnostní konstanta – Kbezp. Velikost této konstanty je známá jen pracovníkovi charterové firmy. Zobrazovaná ještě bezpečnější hloubka hještě bezp pak vypadá takto
hještě bezp = h – d – Kbezp
No a co nám nyní ukazuje hloubkoměr? Ukazuje nám nějaké číslo, které je o d + Kbezp menší než skutečná hloubka. Z toho d můžete znát a Kbezp je jakékoli kladné číslo, které však s nejvyšší pravděpodobností nebude větší než jedna, nebude-li hloubka nastavena ve stopách.
A jsme zase na začátku. Letmý pohled na hloubkoměr a vidíte 4,3 m. Ještě stále si myslíte, že je pod lodí 4,3 m vody? Možná jo… Možná je tam ale něco jiného. Nejspíš to bude více, ale jisti si být nemůžete.
A to si představte, že chcete začít kotvit. Potřebujete číslo H, abyste ho vynásobili čtyřmi. A místo toho máte před sebou jednu rovnici o dvou neznámých.
Co se s tím dá dělat? Než vyplujete, podívejte se do nastavení hloubkoměru. Na lodi by měl být manuál. Pokud není, můžete si ho najít na internetu.
2093
Související články
Může být hloubka menší než na mapě?
Může být hloubka menší než na mapě?
Mapa ukazuje v přístavu hloubku 2,5 metru. Máme ponor 2,3 metru. Můžeme vplout? Bude to pro nás vždy bezpečné?
Kotvení na velkých hloubkách
Na jaké hloubce jste ochotni zakotvit s charterovou jachtou? Myslím bezpečně zakotvit. Ve všech ohledech slova bezpečně. Na standardní charterové jachtě s 50 metry kotevního řetězu.
Proč nemusí vidět hloubkoměr před loď
Častá otázka zní: „K čemu mi je hloubkoměr, když nevidí dopředu před loď? Proč mám vědět, kolik je pode mnou, když potřebuji znát hloubku před sebou?“ My se pokusíme vysvětlit, že tuto informaci nepotřebuji, protože ji už mám. Naopak mi bude chybět povědomí o hloubce za lodí.