Na charterových jachtách v Chorvatsku bývá 50 metrů kotevního řetězu. V Řecku je to často 70 metrů. Čím více řetězu, tím lépe drží kotva. Proč tedy nemít 100 metrů?

Nad kotvištěm se přežene vítr a část jachet se rozjede tak, že se ani nezdá, že byly zakotvené. Přitom zakotvené byly, jen špatně. Pojďme se podívat, co je mimo jiné nezbytné, aby kotva držela.

Stojíte v zátoce na bóji. V noci fouká. Máte smůlu, vylosovali jste si kus, který už byl starý a unavený. Lano bóje se přetrhlo a vy jste s lodí skončili na břehu. Škody na lodi, kauce je pryč. Kdo nese odpovědnost za vzniklé škody?

Víte, proč je dobré mít při práci s kotevním vrátkem na nohou boty? 

Stání na kotvě je energeticky náročné, proto skippeři často vypínají vše, co jde. Proč není dobré některé z přístrojů na kotvě vypínat?

Mnozí laici jsou přesvědčení, že nejlepší na kotvení jsou velké kameny na dně, za které se kotva „zasekne“. Takové „zaseknutí“ kotvy může být drahá sranda.

Může se vám snadno stát, že zjistíte, že absence černé koule při kotvení byla vaše největší chyba. A můžete si tisíckrát říkat, že ostatní ji nemají také vyvěšenu.

Jsou díly na jachtách, na kterých se nevyplatí šetřit. Příkladem je vše, co se týče kotvy, řetězu, obrtlíků a šeklů, které vše spojují. Pokud jachta v ceně 15 milionů visí na šeklu za 5 EUR, je to šetření na nepravém místě.