Strašení na řecko-tureckém pomezí
Jirka Pacák je se svojí posádkou na zpáteční cestě z ostrova Rhodos do Atén. Při noční plavbě poblíž ostrova Kos byli zaskočeni nenadálou návštěvou.
Situace na řecko-tureckém pomezí již dlouhá léta nevypadá, jako hranice mezi zahrádkami dvou borců z jedné party. Může-li Turek udělat Řekovi něco špatně, tak to udělá, i kdyby ho to samotného mělo bolet. Dva partneři v NATO mají dlouhou společnou hranici. Pro Turka je pozice dělící čáry historickou křivdou, a kdyby to bylo jen trochu možné, rád by ji posunul k západu. Nemožnost takového kroku si však uvědomuje i bláznivý koňský handlíř, který se má již hezkých pár let v Ankaře za sultána. Tak alespoň škodí posíláním uprchlíků na řecké ostrovy.
Právě proto je dnes noční plavba na pomezí tureckých a řeckých vod adrenalinovou záležitostí. V noci ze soboty na neděli „zónou dotyku“ plul Jirka Pacák s posádkou. Kolem půlnoci se se pohybovali nedaleko města Kos, když se k nim bez světel přiblížila loď pobřežní stráže. Připlula na pár metrů a oslepila hlídku v kokpitu silným reflektorem. Následovaly otázky, kolik je osob na palubě, odkud je loď, odkud a kam plují… To vše na pár metrů okénkem hlídkové lodě.
Pacák zřejmě znal správné odpovědi, protože následně světlo zhaslo a pobřežní stráž zmizela ve tmě.
Následovala plavba na Kalimnos, krátký odpočinek u celního mola a pokračování v plavbě na ostrov Patmos. Vítr však vál do úst, a to, jak známo, zdržuje. Proto nakonec padlo rozhodnutí o zkrácení etapy. Patmos by znamenal příjezd za tmy. Alternativním cílem se stal Leros. Stání na mooringu v Lakki bylo za 20 eurokun. V porovnání s Chorvatskem to je za hubičku. Přístav ale nevyniká atraktivitou, proto se po ranním frapé posádka rozhodla pokračovat na mnohem fotogeničtější Patmos, kde by měla zakotvit během dneška.
1879
Související články
Co je meltemi a proč být ostražitý
Co je meltemi a proč být ostražitý
Pohodová letní plavba se změní na drama, když vítr zesílí nad 40 uzlů a zvednou se krátké a vysoké vlny. Obloha je jasná, tlak vysoko, ale vítr skučí v lanoví. Hladinu Egejského moře bičuje meltemi.
Jedovatí čtverzubci se šíří v Řecku i na Jadran
Jedovaté ryby z čeledi čtverzubcovitých byly po Turecku a Řecku zaznamenány už také v Chorvatsku. I když panovalo přesvědčení, že zimní teplota vody je na ně příliš nízká. Šíří se přes Rudé moře.
Kolik skutečně stojí plavba II.
Po přečetní článku na Lodních Novinách doplňuji náklady na plavbu v jiných lokalitách, než je Chorvatsko. Najdete zde tabulky nákladů ze Skotska, Řecka a Sicílie.