Ve Středomoří nefouká severozápadní vítr, ale mistral. Nefouká jihovýchod, ale scirocco. Není to východní vítr, ale levante. A tak bychom mohli pokračovat dále. Znalost lokální terminologie je ve Středomoří nezbytná...

Odpoledne jste dorazili do přístavu, vyvázali jste se zádí a nebyli jste dost důkladní. V noci přišla bouřka a vaše jachta začala rohem zádi brousit molo. Co s tím? 

Na jaké hloubce jste ochotni zakotvit s charterovou jachtou? Myslím bezpečně zakotvit. Ve všech ohledech slova bezpečně. Na standardní charterové jachtě s 50 metry kotevního řetězu.

Stojíme-li s jachtou bokem k molu, jsou springy důležité pro stabilizaci jachty. V některých situacích jsou to právě springy, které jsou pro bezpečné stání nejdůležitější.

Na charterových jachtách v Chorvatsku bývá 50 metrů kotevního řetězu. V Řecku je to často 70 metrů. Čím více řetězu, tím lépe drží kotva. Proč tedy nemít 100 metrů?

Nad kotvištěm se přežene vítr a část jachet se rozjede tak, že se ani nezdá, že byly zakotvené. Přitom zakotvené byly, jen špatně. Pojďme se podívat, co je mimo jiné nezbytné, aby kotva držela.

Stojíte v zátoce na bóji. V noci fouká. Máte smůlu, vylosovali jste si kus, který už byl starý a unavený. Lano bóje se přetrhlo a vy jste s lodí skončili na břehu. Škody na lodi, kauce je pryč. Kdo nese odpovědnost za vzniklé škody?

Víte, proč je dobré mít při práci s kotevním vrátkem na nohou boty?