Proč kotva drží (nedrží)
Nad kotvištěm se přežene vítr a část jachet se rozjede tak, že se ani nezdá, že byly zakotvené. Přitom zakotvené byly, jen špatně. Pojďme se podívat, co je mimo jiné nezbytné, aby kotva držela.
Na kurzech se učí, jak je třeba jachtu zakotvit, píše se o tom v časopisech, v knihách, často o tom píšeme i na našich stránkách. Přesto se stále najde více než dost nejen našich jachtařů, kteří jsou přesvědčeni, že kotva ležící na dně znamená zakotvenou jachtu. Přitom kotvou jen měří hloubku, nekotví.
Jak se to nedělá
Ještě jednou se vrátíme k příběhu, kdy se rozjely zakotvené jachty v zátoce Vinišće. V noci přišla bouřka a na výborně chráněném a bezpečném kotvišti se několik jachet rozjelo alarmující rychlostí. V takové chvíli je jasné, že problém musí být v nedostatečné délce vypuštěného kotevního řetězu. I podle nedobrovolného svědka události mohl za vše řetěz, respektive jeho nedostatek.
Použijeme-li kotvu k měření hloubky pod lodí (výše uvedený případ), pak ani kotvu nepotřebujeme. Kotva drží jen svojí hmotností. V takovém případě nepotřebujeme drahou kotvu. Stačí na kotevní řetěz přivázat kámen a bude to stejné. V bezvětří zůstaneme stát na místě, jakmile se rozfouká vítr, dá se naše loď do pohybu. Výsledkem je tedy velká nula a škody na své, nebo i na ostatních jachtách.
Proč kotva drží
Kámen sice byl v historii první kotvou, ale od té doby lidstvo pokročilo dále a kotvy již fungují jinak. Úkolem kotev je, aby se zaryly do dna. Tím se mnohonásobně zvýší jejich přídržná síla.
K tomu je zapotřebí, aby byly taženy po dně pod co nejmenším úhlem. Kotvy jsou navrženy tak, aby se při tažení po dně pod správným úhlem do dna zarývaly.
Vezměme si za příklad písečné dno. Spustíme kotvu na dno, vypustíme dostatečné množství kotevního řetezu a začneme pomalu couvat. Kotva se pomalu zarývá do dna, až se ve dně téměř celá ztratí. Takto by měla být kotva zarytá do dna, pokud má držet.
Nezaryjeme-li kotvu do dna a při kotvení pouze leží na dně, jsou dvě možnosti. Buď se kotva do dna zaryje, jakmile se dá loď do pohybu a bude držet. Nebo se tak nestane, kotva bude tažena po dně a nechytne se. Z výše uvedeného je zřejmé, že pokud nevypustíme dostatečné množství řetězu a nezaryjeme kotvu do dna, nejsme zakotveni.
Nyní se podíváme na titulní obrázek k článku. Na něm je jachta zakotvená s několika různými délkami kotevního řetězu. Čísla uvedená u každého obrázku znázorňují poměr mezi hloubkou h a délkou vypuštěného řetězu. Ke každému z těchto poměrů uvádíme percentuální přídržnou sílu kotvy. 100 % je maximální přídržná síla kotvy.
Z tohoto obrázku vyplývá, že vypustíme-li méně kotevního řetězu, než je čtyřnásobek hloubky (včetně výšky kotevního kování nad hladinou), kotva drží jen velmi slabě. Proto při kotvení vždy sečtěte hloubku pod lodí s výškou příďového kotání a výsledek vynásobte nejméně čtyřmi. Potom teprve můžete být bezpečně zakotveni.
.
18072
Související články
Když se žene fronta…
Když se žene fronta…
Kam se schovat, když se žene fronta? Je třeba si uvědomit, že vítr bude na frontě rychle měnit směr. Co je dobrou schovkou nyní, bude nebezpečnou pastí za pár hodin. Tedy kam? Je bezpečným úkrytem molo s mooringy? Ukážeme si několik příkladů v jedné lokalitě.
Když nedrží kotva
Vítr sílí a kotva přestává držet. Loď pomalu splouvá a panika zachvacuje nejen posádku neposlušné jachty, ale především mužstva všech jachet v okolí. Na obzoru jsou problémy…
Jaká je funkce kotevního řetězu?
Proč je lepší používat kotevní řetěz než lano? Jaká je jeho funkce? A je tomu tak vždy?