Důležitá informace při kotvení
Hodíte kotvu, zatáhnete ji a drží. Jak moc ale drží? To je závislé na druhu dna. Co drží více? Písek, nebo bahno? A o kolik více?
Narazili jsme na zajímavou tabulku, která porovnává přídržnou sílu různých druhů dna. Za měrnou jednotku je v tomto případě brán písek. Ostatní druhy dna jsou k němu vztahovány.
Jsou to zajímavé informace, protože to, co ustojíte na jílu, rozhodně vaše kotva neudrží v měkkém bahně. Zajímavá tabulka, kterou je dobré mít na paměti.
|
Materiál
|
Hustý jíl
|
Hustý písek
|
Silt
|
Měkké bahno
|
Hrubý písek
|
Oblázky
|
Kameny
|
|
Velikost částic
|
<4µ
|
0,06 – 0,6 mm
|
6 – 20 µ
|
4 – 63 µ
|
0,6 – 2 mm
|
6 – 20 mm
|
>20 mm
|
|
Přídržný koeficient
|
1,50
|
1,00
|
0,65
|
0,45
|
0,40
|
0,35
|
0,00
|
Chcete-li se o kotvení před letní plavbou dozvědět více, přihlašte se na naši online přednášku Jak bezpečně kotvit.
Tabulka byla převzata z knihy The Complete Anchoring Handbook
9415
Související články
Kotvení na velkých hloubkách
Kotvení na velkých hloubkách
Na jaké hloubce jste ochotni zakotvit s charterovou jachtou? Myslím bezpečně zakotvit. Ve všech ohledech slova bezpečně. Na standardní charterové jachtě s 50 metry kotevního řetězu.
Kolik je třeba kotevního řetězu
Na charterových jachtách v Chorvatsku bývá 50 metrů kotevního řetězu. V Řecku je to často 70 metrů. Čím více řetězu, tím lépe drží kotva. Proč tedy nemít 100 metrů?
Proč kotva drží (nedrží)
Nad kotvištěm se přežene vítr a část jachet se rozjede tak, že se ani nezdá, že byly zakotvené. Přitom zakotvené byly, jen špatně. Pojďme se podívat, co je mimo jiné nezbytné, aby kotva držela.