Může silný vítr překlopit jachtu? Tuto otázku slyší skippeři každé léto, jakmile přijde první silnější poryv. Jednoduchá odpověď zní: nepřeklopí. Alespoň ne v podmínkách, ve kterých se běžně pohybujeme při letních plavbách mezi ostrovy. Graf stability jachty Hallberg Rassy 44 ukazuje proč.

Mnozí laici jsou přesvědčení, že nejlepší na kotvení jsou velké kameny na dně, za které se kotva „zasekne“. Takové „zaseknutí“ kotvy může být drahá sranda.

Na všech charterových jachtách (alespoň v Chorvatsku) jsou fekální tanky. Proč nejméně polovina lodí tyto nádrže nepoužívá a v zátokách vypouštějí obsah záchodů rovnou do moře?

Jakými ovládacími prvky disponuje hlavní plachta? S čím vším můžeme pracovat, abychom pluli rychleji? Kdo poprvé usedne na jachtu, zdá se mu, že tím jediným je otěž hlavní plachty. Je to ale trochu složitější…

Po celodenním plachtění stojíte na kotvě a potřebujete dobít baterky. Nastartujete motor a necháte ho běžet na neutrál. Jenže to nebude stačit. Při nízkých otáčkách dává alternátor málo proudu, někdy dokonce nic. Aby mělo dobíjení smysl, je třeba zvýšit otáčky motoru.

Pochvala vždy potěší. Zvlášť když přijde z moře a ukáže, že naše varování před počasím mělo smysl. Čtenář Lodních novin popsal plavbu z Pelješacu na Mljet, během které mu doporučení přepnout Windy na model Aladin pomohlo včas zareagovat na blížící radikální změnu počasí.

Ve Středomoří pokračuje bouřlivé počasí. Na Jadranu hrozí silná bóra, pod Velebitem v poryvech až 70 uzlů, na západě Středomoří mistrál a vlny až 4 metry.