Co to ksakru je?
Vypadá to jako čtyři krychle v moři a dětská prolézačka. Vzhledem k velikosti remorkérů kolem to se zdá, že ta prolézačka bude dost velká.
Taky že je! Je 139 metrů dlouhá, 69 metrů široká a vysoká 72 metry. A váží 28 100 tun.
Takže nejde o prolézačku, ale o vršek ropné plošiny určené na norské naleziště Johan Sverdrup. Vyrobena byla v Jižní Koreji a nyní je na cestě do Norska na palubě speciální nákladní lodě Boskalis Vanguard. To jsou ty čtyři krychle na úvodní fotce.
Celkově jde o zařízení, které bude zpracovávat ropu a plyn z naleziště. Jeho kapacita bude 440 000 barelů denně. V Koreji v Samsungu to celé smontovali, zprovoznili a dokonce i otestovali. Nyní to má před sebou cestu málem kolem světa.
Zajímavé na konstrukci díla je, že bylo dokončeno včas, stálo méně, než jaký byl rozpočet a nikdo se u toho nezabil a ani vážně nezranil. To jsou Korejci!
V Norsku budou na plošinu upevněny dva jeřáby a poté ho usadí na připravenou konstrukci v moři unikátní loď určená pro podobné práce Pioneering Spirit.
3471
Související články
Klaus by jen nesouhlasně pozdvihl obočí…
Klaus by jen nesouhlasně pozdvihl obočí…
I lodní doprava se snaží snižovat emise. Obviňovaná ze znečišťování ovzduší investuje do ekologických technologií. Utrácí stovky milionů navzdory Václavům Klausům, kteří nikdy neviděli výrazné tání ledu (samozřejmě kromě filmů Ala Gora).
Plavby v polárních krajích a vhodná jachta do extrému
Arktida, Norsko – země úžasné přírody, dobrých námořníků, rovných klidných lidí ochotných v nouzi pomáhat do roztrhání, ale také země, kde se dbá na dodržování pravidel psaných i nepsaných, kde se neodpouští vypočítavost, pro kterou vás okamžitě „zasklí“ a kde symbolem hrdosti je soběstačnost a nepotřeba hledat vytáčky a zkratky. Nechci ale popisovat norské reálie, o tom je napsáno dost jinde. Pro lodní obec bych rád krátce sdílel něco málo o tom, co potřebuje loď, aby umožňovala celoročně příjemnou a bezpečnou plavbu za polárním kruhem.
Ruská „výzkumná“ platforma v norských vodách
Ruská vědecká platforma určená pro drift spolu s arktickým ledovým příkrovem, se dostala do norských vod u souostroví Špicberky. Protože o ruských vědeckých expedicích si už nikdo nedělá iluze, situaci monitoruje plavidlo norské pobřežní stráže.