Zkásnout ropáky. Oxfam navrhuje zdanění superjachet a soukromých tryskáčů
Britská charitativní organizace Oxfam si v tažení za snižováním emisí skleníkových plynů vyhlédla nový cíl - velmi bohaté lidi, kteří své bohatství rozpouštějí mimo jiné v hektolitrech fosilního paliva. Charitativní organizace tvrdí, že jen za loňský rok by zdanění superjachet a soukromých letadel přineslo britské státní pokladně dvě miliardy liber (60,3 miliardy korun).
Oxfam přitom poukazuje na disproporci, která panuje mezi původci emisí a těmi, kdo nesou následky. Využívání soukromých tryskáčů v Británii v posledních letech prudce vzrostlo. Víc letů těchto strojů v Evropě eviduje jen Francie. Spojené království se zároveň může pochlubit flotilou 450 superjachet.
Pár za všechny, všichni za pár
Těchto několik jedinců si tak připisuje extrémní environmentální stopu srovnatelnou s celými městy či dokonce zeměmi. Ve spolupráci s americkými výzkumníky Oxfam vypracovala studii, která sledovala finanční investice a nákupy 12 miliardářů. Ukázalo se, že společně mají na svědomí téměř 17 milionů tun emisí CO2 ročně. To je ekvivalent energie pro 2,1 milionu domácností nebo roční emise téměř pěti standardních uhelných elektráren.
Oxfam proto vyzvala ministryni financí Rachel Reevesovou, aby zavedla daň z bohatství na luxusní zbytné předměty s hlubokou environmentální stopou, jako jsou právě soukromá letadla a superjachty. „Zatímco superbohatí lidé nadále nadměrně znečišťují životní prostředí, těmito ničivými dopady nejvíce trpí lidé žijící v chudobě, ať ve Velké Británii či jinde na světě,“ uvedla Natalie Shortallová, poradkyně Oxfamu pro klimaticky spravedlivou politiku. „V rámci stupňujícího se klimatického rozvratu a nerovnosti je morálně neobhajitelné, že majitelé soukromých letadel neplatí žádnou daň z pohonných hmot, zatímco obyčejný člověk, který tankuje palivo do auta, ano,“ dodala Shortallová.
Jak přijít k dvěma miliardám liber
Z výzkumu Oxfamu vyplývá, že zavedení nových poplatků a vyšší sazby daně z letecké přepravy soukromými letadly spolu s daní z vlastnictví superjachet jen v loňském roce mohlo přinést až 830 milionů liber. Dalších 1,2 miliardy liber se dalo získat zdaněním paliva pro soukromá letadla a uvalením DPH na soukromou leteckou dopravu.
Nová britská labouristická vláda bude jistě hledat každý možný zdroj, který by vylepšil bilanci státní kasy. Zda si však troufne právě na nejbohatší spoluobčany, není zdaleka jisté. Taková praxe se v demokratické politice příliš nenosí. „S těmito výpočty nejsme obeznámeni,“ uvedl k návrhu Oxfam mluvčí ministerstva financí. „Ministryně jasně řekla, že nás čekají obtížná rozhodnutí v oblasti výdajů, sociálního zabezpečení a daní, abychom vyztužili základy naší ekonomiky a zalepili díru 22 miliard liber, kterou vláda zdědila.“
S prohlubujícími se ekonomickými rozdíly, které zvýraznila energetická krize a inflace vyvolaná ruskou agresí na Ukrajině, pomalu roste tlak na vlády, aby přijaly odvážnější opatření. Jedním z vlivných hlasů, který volá dokonce po úplném zákazu soukromých tryskáčů, je prominentní francouzský ekonom Thomas Piketty. Nerovnost podle něj musí být ústředním tématem jakékoli budoucí klimatické akce, a navrhuje proto například progresivní uhlíkovou daň. Ústřední myšlenkou jeho bestselleru Kapitál pro 21. století z roku 2013 je pak nahrazení daně z příjmu globální daní z majetku.
352
Související články
Umývání jachet v maríně a metráky saponátu v moři
Umývání jachet v maríně a metráky saponátu v moři
Kolik hektolitrů saponátu skončí každou sobotu v moři v maríně Sukošan/Biograd/Seget/Split… Dovolená na jachtě je taková čistá dovolená. Neškodná na první pohled. Má ale i své stinné stránky.
Klaus by jen nesouhlasně pozdvihl obočí…
Klaus by jen nesouhlasně pozdvihl obočí…
I lodní doprava se snaží snižovat emise. Obviňovaná ze znečišťování ovzduší investuje do ekologických technologií. Utrácí stovky milionů navzdory Václavům Klausům, kteří nikdy neviděli výrazné tání ledu (samozřejmě kromě filmů Ala Gora).
Pokuta až 30 000 euro
Pokuta až 30 000 euro
Největší mlž Středozemního moře kyjovka šupinatá může dorůstat až 120 cm. V posledních letech je přísně chráněná. Stále se však najdou sběratelé všeho zajímavého, kteří je vylamují z mořského dna a plní jimi svá zavazadla. Pokuta přitom dosahuje až 30 000 euro.