Vědci se nestačí divit: pobřežní organismy kolonizují plastový kontinent uprostřed Pacifiku
Rostliny a živočichové žijící v pobřežních vodách našli nový způsob, jak přežít v otevřeném oceánu, stovky mil od svého přirozeného prostředí. Kolonizují Velkou tichomořskou odpadkovou skvrnu, což je termín pro nový "světadíl" z plastového odpadu, koncentrovaného v severním Pacifiku.
"Plastový odpad pro mořskou faunu neznamená jen nebezpečí požití či zamotání," tvrdí Linsey Haramová, hlavní autorka článku, který publikoval magazín Nature Communication. "Odpad rovněž vytváří příležitosti pro rozšíření pobřežních druhů, které přesahuje to, co jsme dosud považovali za možné."
Shluky plastů vznikají, když proudy odnášejí odpad od pobřeží do oblastí, kde se vlivem rotujících proudů začnou hromadit. Na světě existuje nejméně pět takových "odpadkových skvrn". Největší je mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy, kde na rozloze 610 tisíc čtverečních mil plave asi 80 tisíc tun plastu. Velkou část toho tvoří mikroplasty, nicméně příbřežní odpad, jako jsou sítě, bóje a lahve, se také dostává do vodních vírů a odnáší s sebou i organismy z jejich pobřežních domovů.
Daří se jim
Vědci se nejprve domnívali, že pobřežní druhy využívající plasty k dlouhodobému přežití v otevřeném oceánu se na pouť Pacifikem nedobrovolně vydaly na troskách po tsunami v Japonsku v roce 2011. Již dříve bylo zjištěno, že následkem katastrofy takto oceánem driftovalo téměř 300 druhů.
Toto je ale jiný případ. Haramová v tomto výzkumu spojila síly s neziskovou organizací Ocean Voyages Institute, která se zabývá sběrem plastového odpadu, a dvojicí oceánografů z Havajské univerzity v Manoa. Jan Hafner a Nikolaj Maximenko vytvořili modely, které dokázaly předpovědět, kde se plast v severním Pacifiku nejčastěji hromadí.
Během prvního roku pandemie Covid-19 tým Ocean Voyages v severním Pacifiku sesbíral 103 tun plastů a dalšího odpadu. Některé vzorky poslal Haramové, která analyzovala druhy na nich žijící. Zjistila, že mnoho pobřežních druhů - včetně sasanek, žahavců a různonožců - na mořských plastech nejen přežívá, ale i prosperuje.
Moře plné otázek
Pro biology znamená existence tohoto společenství změnu paradigmatu."Otevřený oceán nebyl až dosud pro pobřežní organismy obyvatelný," říká další účastník studie Greg Ruiz. "Částečně kvůli omezení biotopů, ale hlavně jsme si mysleli, že tam nemají potravu."
Nový objev ukazuje, že tyto představy nemusí platit. Shluk plastů zjevně představuje biotop. A pobřežní druhy tu nacházejí potravu. Jak přesně, není zřejmé. Buď jsou zdroje potravy unášeny stejným způsobem do tohoto víru, nebo sám plast funguje jako svého druhu útes přitahující další zdroje potravy.
Celé téma otevírá další otázku: jak tito migranti z pobřežních vod ovlivní situaci v novém působišti. Plast na otevřeném moři totiž kolonizují také druhy, které zde žijí přirozeně. "Pobřežní druhy přímo konkurují těmto oceánským druhům," uvádí Haramová. "Budou soupeřit o prostor a o zdroje. A o těchto interakcích nic nevíme."
A pak je tu nebezpečí invazivních druhů. Už zmíněné trosky z japonské tsunami přenesly organismy z Japonska do Severní Ameriky. Obrovské kolonie pobřežních druhů plovoucí po léta v otevřeném oceánu by se mohly stát rezervoárem, který by poskytl příležitost k invazi na nová pobřeží. "Taková invaze by mohla postihnout vzdálenější oblasti, chráněné oblasti, Havajské ostrovy, národní parky, chráněné mořské oblasti," domýšlí Haramová.
Autoři dosud nevědí, jak běžná jsou tato společenstva. Vzhledem k stále rostoucí závislosti lidstva na plastech lze očekávat, že se kolonií pobřežních druhů na volném moři bude spíše přibývat.
1867
Související články
Umývání jachet v maríně a metráky saponátu v moři
Umývání jachet v maríně a metráky saponátu v moři
Kolik hektolitrů saponátu skončí každou sobotu v moři v maríně Sukošan/Biograd/Seget/Split… Dovolená na jachtě je taková čistá dovolená. Neškodná na první pohled. Má ale i své stinné stránky.
Klaus by jen nesouhlasně pozdvihl obočí…
I lodní doprava se snaží snižovat emise. Obviňovaná ze znečišťování ovzduší investuje do ekologických technologií. Utrácí stovky milionů navzdory Václavům Klausům, kteří nikdy neviděli výrazné tání ledu (samozřejmě kromě filmů Ala Gora).
Pokuta až 30 000 euro
Největší mlž Středozemního moře kyjovka šupinatá může dorůstat až 120 cm. V posledních letech je přísně chráněná. Stále se však najdou sběratelé všeho zajímavého, kteří je vylamují z mořského dna a plní jimi svá zavazadla. Pokuta přitom dosahuje až 30 000 euro.