Ve Švédsku půjde do provozu první samočinný trajekt
První samořiditelný trajekt pro přepravu osob na světě půjde letos v červnu do provozu ve Švédsku. Plně elektrický trajekt bude operovat ve Stockholmu mezi městskými čtvrti Kungsholmen a Södermalm. Dodavateli jsou norské společnosti Torghatten a Zeabuz.
Společnosti Torghatten a Zeabuz uvádějí, že trajekt bude jezdit 15 hodin denně, přičemž v noci se budou dobíjet baterie. Trajekt může přepravovat 24 cestujících a na jeho palubě bude v počátečních fázích provozu ještě přítomna obsluha.
Torghatten je jednou z největších norských dopravních firem. Myšlenka autonomních městských trajektů vzešla z její spolupráce s Norskou univerzitou vědy a techniky (NTNU) v Trondheimu. Na základě výsledků této spolupráce Torghatten založila dceřinou firmu Zeabuz, jejímž posláním je vytvářet udržitelnou městskou mobilitu.
„Mnoho velkých měst po celém světě má problémy s dopravními zácpami, nedostatečnou kapacitou a znečištěním životního prostředí a ovzduší. Vodní plochy z hlediska městské mobility fungují spíše jako bariéry. Ve Stockholmu se ale stanou zkratkou pro spoustu obyvatel. Součástí řešení je samočinná technologie, která přinese prospěch lidem a neuškodí klimatu,“ říká manažer Torghattenu Reidun Svarva.
Podle Svarvy je ambicí firmy rozšířit tento koncept do dalších částí světa. Údajně po této technologii pokukuje Paříž. Francouzská metropole již dříve vyhlásila záměry přepravovat účastníky a návštěvníky letní olympiády, která se koná příští rok, mimo jiné ekologickým způsobem po Seině.
Torghatten ujišťuje, že technologie samořídících lodí je otestovaná a bezpečná. Obsluha na palubě má mít jen funkci dohledu, aby vše probíhalo hladce.
307
Související články
Depistolizace v Dubrovniku, Jadroliniji padají vrata a český jachtař s dobyvačnými sklony
Depistolizace v Dubrovniku, Jadroliniji padají vrata a český jachtař s dobyvačnými sklony
V Dubrovniku probíhá depistolizace jadranských hajduků. Příliš zbraní mezi lidem = nebezpečí. Trajekty Jadrolinije mají problémy s padajícími vraty. Naposled se otevřela příď lodě mezi Splitem a Bračem. Nakonec dobyvatelská aktivita českého jachtaře.
Plavby v polárních krajích a vhodná jachta do extrému
Arktida, Norsko – země úžasné přírody, dobrých námořníků, rovných klidných lidí ochotných v nouzi pomáhat do roztrhání, ale také země, kde se dbá na dodržování pravidel psaných i nepsaných, kde se neodpouští vypočítavost, pro kterou vás okamžitě „zasklí“ a kde symbolem hrdosti je soběstačnost a nepotřeba hledat vytáčky a zkratky. Nechci ale popisovat norské reálie, o tom je napsáno dost jinde. Pro lodní obec bych rád krátce sdílel něco málo o tom, co potřebuje loď, aby umožňovala celoročně příjemnou a bezpečnou plavbu za polárním kruhem.
Skandinávský problém v Pacifiku
V Tichém oceánu, asi 300 mil východně od souostroví Markézy, se 8. dubna potopila loď Arcona 460 IdaLina. Posádka, již tvořil švédský manželský pár, z paluby stihla uniknout na záchranném ostrůvku a později byla zachráněna další švédskou lodí plující v oblasti. Zkázu jachty IdaLina přitom stihla zdokumentovat videozáznamem. Způsobila ji havárie kormidla dodaného dánskou společností. Švédská loděnice již případ vyšetřuje.