V zápalu radosti z plachtění se někdy ocitáme v situacích, které se snadno mohou stát nebezpečnou pastí. V takových situacích hlavně nesmíme udělat chybu, ke které to vyzývá.
Plujete na stoupačku a obeplouváte výběžek pevniny. Za ním už budete odpadat a nechce se vám do obratu. Vše ale vychází jen tak tak. Zdá se, že by to s trochou štěstí mohlo vyjít. Pokud se nestočí vítr, pokud neuděláte chybu, pokud budete přesně kormidlovat a pokud je před vámi dostatečná hloubka.
V této situaci především méně zkušení jachtaři často chybují. Snaží se plout co nejostřeji, snaží se namířit příď co nejvíce proti větru, tedy také co nejdále od nebezpečí. Chtějí zamířit co nejdále od břehu a na špiónky nehledí. Navzdory směřování přídě se však jachta stále blíží nebezpečí. Chybují a nevědí proč.
Snos větrem
Každá jachta má nějaký optimální kurz plavby proti větru. A působí na ni snos větrem. Snos větrem roste, čím ostřejším kurzem proti větru plujeme, tím...