Nebezpečné okamžiky a jak se jim vyhnout

V zápalu radosti z plachtění se někdy ocitáme v situacích, které se snadno mohou stát nebezpečnou pastí. V takových situacích hlavně nesmíme udělat chybu, ke které to vyzývá.

Plujete na stoupačku a obeplouváte výběžek pevniny. Za ním už budete odpadat a nechce se vám do obratu. Vše ale vychází jen tak tak. Zdá se, že by to s trochou štěstí mohlo vyjít. Pokud se nestočí vítr, pokud neuděláte chybu, pokud budete přesně kormidlovat a pokud je před vámi dostatečná hloubka.

V této situaci především méně zkušení jachtaři často chybují. Snaží se plout co nejostřeji, snaží se namířit příď co nejvíce proti větru, tedy také co nejdále od nebezpečí. Chtějí zamířit co nejdále od břehu a na špiónky nehledí. Navzdory směřování přídě se však jachta stále blíží nebezpečí. Chybují a nevědí proč.

Snos větrem

Každá jachta má nějaký optimální kurz plavby proti větru. A působí na ni snos větrem. Snos větrem roste, čím ostřejším kurzem proti větru plujeme, tím je větší.

Uvedeme si hypotetický příklad. Optimální kurz jachty X proti větru je 45°. V té chvíli je snos větrem bokem dejme tomu 8°. Jachta ale je schopna plout ještě ostřeji proti větru. Špiónky se sice už trochu zlobí, ale jde to. Může plout 42°proti větru. Rychlost však klesá a snos větrem výrazně roste. Například na 14°. A dokonce by šlo vyostřit i 40°. Rychlost už není 6,5, ale 4,2 uzlu a snos narostl na 18°.

V prvním případě, kdy jsme pluli 45°proti větru, jsme ve skutečnosti pluli 53°proti větru. Rychlost 6,5 kn.

Ve druhém případě jsme místo 42° proti větru pluli 56°proti větru.

V posledním případě to bylo 40°proti větru na přístrojích, ale 58° ve skutečnosti. Rychlost 4,2 kn.

Vidíte, že nemá smysl přeostřovat nad rámec toho, co plachty a loď chtějí. (Všechna zde uvedená čísla jsou vymyšlené příklady.)

Dobře. Je jasné, že nemá smysl přeostřovat, protože kurz proti dnu je v takovém případě horší. To jsme si ukázali. Kde je ale zmíněné nebezpečí?

Nebezpečí

Grafika Lodní noviny

Situace, která nastane po přeostření a ztrátě rychlosti.

No a ke ztrátě rychlosti dojde, pokud přeostříme (viz obr.). Jachta na chvíli pluje ostřeji proti větru (to je to, co chceme, abychom se vyhnuli nebezpečí), ale pak ztratí rychlost a začne nekontrolovaně odpadat. Kormidlo nepomůže, dokud jachta nenabere rychlost. To už ale může být poblíž břehu pozdě.

Jak se nebezpečí vyhnout

Jsou dvě možnosti, jak se nebezpečí vyhnout. Konzervativnější taktika velí, udělat obrat v bezpečné vzdálenosti od břehu.

Není-li první varianta řešením, musíme přesně kormidlovat, nedělat chyby. Plujeme podle špiónků na geně, stále hlídáme, aby přední lem geny neflatroval. Raději rychle odpadnout, nabrat rychlost a udělat obrat (i když se tím blížím k nebezpečí), než se dopustit té chyby, že přeostříme, ztratíme rychlost a obrat udělat nemůžeme (pak by došlo k tomu, co je na obrázku).

Vše výše uvedené platí pro jednotrupou plachetnici. Platí to i pro turistický katamaran? Platí, a to dokonce dvojnásob.

Udělat obrat proti větru s těžkým turistickým katamaránem, není snadné. Loď rychle ztrácí rychlost a může se stát, že se nepodaří otočit. Pak se musíme znovu rozjet na původní bok, nabrat rychlost a jít do obratu znovu. A na to potřebujeme místo.

Proto chování, které je na hranici rizika s jednotrupou lodí, je už za hranicí s katamaránem. Tam se obrat nemusí podařit, když nebude vše ideální.

Související články

Jak odhadnout správně kurz

Jak odhadnout správně kurz

Plujete na stoupačku k cípu ostrova, který potřebujete obeplout. O kolik je třeba vyostřit, aby obeplutí ostrova vyšlo a nesnesl vás vítr? Jako pomůcka vám stačí prsty vaší ruky.

Proč všechny kompasy chybují

Proč všechny kompasy chybují

Podíváte se na kompas u kormidla na pravoboku, jedno číslo, přejdete na levobok, jiné číslo, podíváte se na displej autopilota, třetí číslo, kurz na mapovém plotteru (pozor, to není kompas) čtvrté číslo. Proč ksakru každý kompas ukazuje něco jiného?