Těsně předvánoční bouře Zoltan zbičovala pobřeží Severního moře a Baltu. Vzedmutá hladina obvykle působí kvůli svému destrukčnímu potenciálu u většiny lidí obavy, biologové mají ale i důvod k radosti.
Baltské moře je v podstatě hodně velké jezero, jehož „výpust“ je ucpána jednotlivými kusy Dánska. Tato danost má pro Baltské moře řadu důsledků. Jedním z nich je potřeba jisté míry cirkulace vody. Bez čerstvé vody ze Severního moře totiž v Baltu pomalu ale jistě uvadá život.
Voda v Baltu trpí nedostatkem kyslíku - základního paliva většiny živých organismů. Je to dáno tím, že moře je vesměs mělké s nepříliš slanou vodou a absorbuje mnoho živin ze zemědělské činnosti a odpadních vod, které svědčí řasám. Jejich bujný růst a následný hnilobný rozklad napomáhá úbytku kyslíku. Vědci již celá desetiletí pozorují, jak výše popsaným způsobem v Baltu vznikají zóny smrti s prakticky mrtvou vodou u dna, v níž není možný život. Tyto plochy se rozprostírají na mnoha čtverečních...