Superjachty superškodí
Kdo více škodí na naší planetě. Indický šofér 50 let starého kouřícího kamionu, nebo majitel supermoderní megajachty, která je svými technologiemi označována za ekologickou?
Vědec a autor knihy Superyachts: Luxury, Tranquility and Ecocide Gregory Salle v tom má jasno. Životní styl majitelů superjachet označuje za ekocidu a vysvětluje také proč.
Dnes je na světě v provozu téměř 6000 superjachet, tedy lodí delších než 30 metrů. Životní styl majitelů těchto jachet je z pohledu emisí odstřeluje někam docela jinam, než je zbytek světové populace. Jen 10 % nejbohatších je zodpovědno za polovinu všech světových emisí uhlíku. Podle organizace Oxfam by trvalo 1500 let jednomu člověku z 99 % chudších na planetě, než by vyprodukoval tolik emisí, jako jeden z nejbohatších miliardářů. Nejde přitom samozřejmě jen o jejich jachty, ale o životní styl celkově, jejich domy, soukromá letadla, jachty a další spotřebu. Podle studie z roku 2021 jsou to však právě superjachty, které se na emisích skleníkových plynů podílejí nejvíce. Roční emise 300 největších superjachet odpovídají celoroční produkci souostroví Tonga.
Na věci příliš nezmění ani druh pohonu. Také plachetnice jako Bezosova Koru se stále spoléhé primárně na dieselové motory. Při výpočtu 7000 tun oxidu uhličitého, které Koru za rok vypustí do ovzduší, se přitom nebere v úvahu její 75 metrů dlouhá asistenční loď, vrtulníky, vodní skútry a menší čluny.
Přitom Bezos se svojí plachetnicí je spíše výjimkou. V roce 2023 bylo ze superjachet spuštěno na vodu 8 plachetnic, proti 195 motorovým jachtám...
851
Související články
Umývání jachet v maríně a metráky saponátu v moři
Umývání jachet v maríně a metráky saponátu v moři
Kolik hektolitrů saponátu skončí každou sobotu v moři v maríně Sukošan/Biograd/Seget/Split… Dovolená na jachtě je taková čistá dovolená. Neškodná na první pohled. Má ale i své stinné stránky.
Klaus by jen nesouhlasně pozdvihl obočí…
I lodní doprava se snaží snižovat emise. Obviňovaná ze znečišťování ovzduší investuje do ekologických technologií. Utrácí stovky milionů navzdory Václavům Klausům, kteří nikdy neviděli výrazné tání ledu (samozřejmě kromě filmů Ala Gora).
Pokuta až 30 000 euro
Největší mlž Středozemního moře kyjovka šupinatá může dorůstat až 120 cm. V posledních letech je přísně chráněná. Stále se však najdou sběratelé všeho zajímavého, kteří je vylamují z mořského dna a plní jimi svá zavazadla. Pokuta přitom dosahuje až 30 000 euro.