Rusové našli v Arktidě chorvatské klobásy
Ruští polárníci objevili v Arktidě klobásy, které na místě zanechali Chorvaté v roce 1872. Chorvatská vláda požádala o jejich vydání, Rusové však váhají…
V roce 1872 vyplula z Bremerhavenu rakousko-uherská polární expedice na lodi Admiral Tegetthof. Ze 24 členů byla rovná polovina z Chorvatska. Velitelé výpravy Carl Weyprecht a Julius Payer z Teplic se rozhodli, že nebudou sázet na zádumčivé norské polárníky, jak bylo běžné, ale zvolí pro cestu do polárních pustin vždy veselé a prozpěvující si Dalmatince. Dalmatinec proti trudomyslnosti…
Tato taktika se ukázala správná. Alespoň zpočátku. V německém přístavu a pár dnů po vyplutí Chorvaté zpívali a bavili se. Skvělá nálada jim vydržela až k polárnímu kruhu.
S klesající teplotou se ukázalo, že bezstarostný Dalmatinec ztrácí muzikálnost s mizející rtutí teploměru a jeho tvář zatahují chmury. Tvorové pro pobavení pak klesli náladou i pod věčně zamlklé Skandinávce. A navíc jim chyběla tepelná odolnost…
Výprava neměla na růžích ustláno. Objevila sice Zemi Františka Josefa, ale loď zamrzla v ledu a další výpravy probíhaly na saních po ledovém příkrovu. Po dvou letech bylo nutné expedici ukončit a vyrazit před další zimou na jih. K cestě k civilizaci byly použity záchranné čluny, které bylo často nutné přetahovat přes ledová pole. Až 24. srpna 1874 se expedici podařilo narazit na ruský škuner Nikolaj, který zbědovanou výpravu odvezl do bezpečí.
Nyní se ruským výzkumníkům podařilo na severním pobřeží ostrova Nová Země objevit dávné skladiště zásob této expedice. Nalezeno bylo devět sudů s moukou a sedm beden s klobásami. Podle ruských objevitelů jsou již klobásy nejedlé (pokud shledá ruský polárník jídlo nepoživatelným, znamená to, že je nepoživatelné), a proto je možné je podrobit vědeckému zkoumání.
Chorvatská strana chtěla aplikovat na klobásy vlastní zkoumání (sponzorem se měla stát společnost Podravka), ale ruská vláda označila nález za strategicky významný (a tajný) a váhá s jejich vydáním. Chorvaté považují tento krok ruské vlády za nepřátelský a zvažují vyslání vojenského námořnictva k obraně svých arktických zájmů.
Některé části článku se nepodařilo ověřit z nezávislých zdrojů (klobásy jsou pravé).
2241
Související články
Plavby v polárních krajích a vhodná jachta do extrému
Plavby v polárních krajích a vhodná jachta do extrému
Arktida, Norsko – země úžasné přírody, dobrých námořníků, rovných klidných lidí ochotných v nouzi pomáhat do roztrhání, ale také země, kde se dbá na dodržování pravidel psaných i nepsaných, kde se neodpouští vypočítavost, pro kterou vás okamžitě „zasklí“ a kde symbolem hrdosti je soběstačnost a nepotřeba hledat vytáčky a zkratky. Nechci ale popisovat norské reálie, o tom je napsáno dost jinde. Pro lodní obec bych rád krátce sdílel něco málo o tom, co potřebuje loď, aby umožňovala celoročně příjemnou a bezpečnou plavbu za polárním kruhem.
Ruská „výzkumná“ platforma v norských vodách
Ruská vědecká platforma určená pro drift spolu s arktickým ledovým příkrovem, se dostala do norských vod u souostroví Špicberky. Protože o ruských vědeckých expedicích si už nikdo nedělá iluze, situaci monitoruje plavidlo norské pobřežní stráže.
Vědci v Arktidě studiem minulosti nahlíželi do budoucnosti
Geologové z norské univerzity UiT strávili pět let studiem procesů, které probíhaly pod ledovým příkrovem Barentsova moře před zhruba 15 tisíci lety. Získané údaje pomohou lépe pochopit aktuální dění, které souvisí s oteplováním planety. Studie zjistila, že současná rychlost klimatických změn není bezprecedentní. Pokud je možné to považovat za dobrou zprávu, dobré zprávy tím končí.