Koronavirus potopil americkou letadlovku
Krutý vir má na svědomí americkou letadlovou loď USS Oriskany. Mocný škůdce dokázal to, co před ním jen japonské loďstvo za druhé války. Chlouba amerického loďstva leží na dně nedaleko pobřeží Floridy.
Vyšetřování nečekané ztráty teprve začíná a jistě se potáhne mnoho měsíců, ale první zprávy nasvědčují, že šlo o kuriózní situaci, souběh náhod.
USS Oriskany vyplula na rutinní cvičnou plavbu z Naval Air Station Pensacola na Floridě a zamířila do Mexického zálivu. Čistič navigačních přístrojů Washington Lee Capps pozoroval s úlevou, jak se letadlová loď vzdaluje od mola. Trochu pokašlával, měl skelné oči, ale byl rád, že je zase na moři. Poslední dny doma byly vypjaté. Manželka našla v kapse od kalhot námořnické uniformy rafinované černé kalhotky jedné Italky a nehodlala se s nálezem lehce smířit. Doma bylo dusno.
Krátce po vyplutí probíhal test půjčovací kapacity lodní knihovny. Všechny vodotěsné přepážky v lodi byly otevřené, aby kurýři mohli nerušeně roznášet knihy po celé lodi.
Na můstku se v okamžiku opuštění přístavu ukázalo, že hloubkoměr nefunguje. Kapitán Forrest Prentice Anderson pronesl pár slov o nedůslednosti posádky a nařídil očištění čidla hloubkoměru.
Washington Lee Capps právě mířil do postele, když ho zastihl kapitánův rozkaz. Motala se mu hlava, nebylo mu dobře, ale rozkaz je rozkaz. Cestou nafasoval proti podpisu speciální hloubkoměrnou škrabku US Navy a ponořil se do nitra lodě.
Předpisy US Navy stanovují, že čištění hloubkoměru musí provádět k tomu určený námořník pod dohledem nižšího důstojníka. Capps měl na důstojníka počkat. Nebylo mu ale dobře a chtěl mít práci za sebou. Proto se rozhodl vyndat čidlo hloubkoměru sám. Připravil si zátku velikosti květináče na tchýnin jazyk, vytáhl čidlo a chtěl tam vrazit zátku.
Bohužel v té chvíli přišel atak koronaviru a Washington Lee Capps se rozkašlal. Seděl nad vodotryskem v místě čidla a kašlal a kašlal. Když ho přešel záchvat kašle, zjistil, že je po kolena ve vodě. Zátka odplavala někam ke strojovně a díru nebylo čím ucpat. Capps se snažil ucpat otvor neočištěným čidlem hloubkoměru, ale tuhé tělo mořského živočicha Lepas anatifera bránilo zásunu.
Voda stoupala a Washington Lee Capps horečně přemýšlel o problému, jehož byl opět zdrojem. Protože po poslední aféře se spuštěným automatickým hasícím systémem při kouření na pánských záchodech na čtvrté palubě měl na kontě důtku kapitána, rozhodl se pro osvědčenou taktiku z manželských nevěr. Zapírat, zapírat, zapírat. Odešel do kajuty s tím, že problém se nějak vyřeší.
To byl velký omyl, protože problém se jaksi sám nevyřešil. Otevřenými vodotěsnými přepážkami v důsledku knihovního cvičení se voda přelévala v trupu a USS Oriskany šla pomalu ke dnu.
Ve chvíli, kdy voda stoupla nad podlahu lodní kuchyně, byl vyhlášen poplach. Na záchranu lodě však již bylo pozdě. Digestoří přetekla voda do pravé strojovny a vyřadila jeden motor. Letadlová loď začala jezdit dokola. A pomalu se potápěla.
Posádku lodi se podařilo evakuovat v záchranných člunech. Některá letadla stihla odlétnout na nedaleké letiště v Pensacole.
Bude-li vzniklá škoda prokázána Washingtonu Lee Cappsovi, bude po něm námořnictvo požadovat náhradu škody ve výši 40 mld. Kč (šlo o starší a již olétanou letadlovku).
Pokud je celý příběh pravdivý, jde o první vojenskou loď potopenou po útoku koronaviru.
Zpráva byla převzata ze srbského leteckého serveru www.plavigolubi.rs
Server je momentálně nedostupný a zprávu nelze ověřit.
3871
Související články
Sovětské letadlové lodě jsou velmi hořlavé
Sovětské letadlové lodě jsou velmi hořlavé
Sovětský svaz nebyl na letadlové lodě příliš dobrý. Pomineme-li vrtulníkové lodě (což je dnes každá trochu větší jachta), bylo v loděnicích se srpem a kladivem ve znaku dokončeno jen pět kousků něčeho, co bylo nazýváno letadlovými křižníky. Jejich vlastnosti jsou různě špatné. Ale dobře hoří…
Do Splitu připlula letadlovka USS Gerald R. Ford
Nejmodernější americká letadlová loď na jaderný pohon USS Gerald R. Ford je ve Splitu. Připlula dnes v ranních hodinách.
Kolik je místa na odpad na dně moří?
Celé lidstvo, celá planeta má problém s odpadem. Kam s ním? Přitom tu máme naprosto nevyužité prostory, jejichž objem by stačil na všechny skládky světa. Příkladem budiž Atlantský oceán. Jeho průměrná hloubka je 3332 metrů. Velká část z toho jsou naprosto zbytečné a nevyužitelné metry.