Čištění trupu za plavby: norský robot šetří peníze i palivo
Poloautonomní přístroj norské společnosti Shipshave se může stát velkým pomocníkem rejdařských společností. Jelikož umí čistit podvodní část trupu během plavby, ušetří jejich provozovatelům velké peníze nejen za pravidelnou údržbu v přístavech, ale také za uspořené palivo. Je dobře známo, že spotřeba při plavbě s čistým trupem je výrazně nižší než s trupem zarostlým. Stejně tak, že loď bez černých pasažérů pod čarou ponoru je o poznání rychlejší. Podle výsledků testů prováděných Shipshave může rozdíl dosáhnout až 6 procent.
Přístroj, který spíše než futuristické zařízení připomíná cosi jako křovinořez, budí i přes svůj nevěrohodný vzhled takřka dojem dokonalosti. Může jej pohodlně obsluhovat jeden člověk, je relativně lehký (zhruba 50 kilogramů) a mobilní, takže není potřeba žádných složitých instalací, pomáhá zvyšovat efektivnost provozu lodí, a tím snižovat jejich environmentální stopu. Mohou tedy v přístavech definitivně zahodit vapky, kartáče a čisticí prostředky?
Spíš řasy než škeble
Zařízení s názvem In Transit Cleaning of Hulls (Čištění trupu za plavby), zkráceně ITCH, tvoří dlouhé rameno osazené kartáčem, vodotěsný nabíjecí port, kormidlo, kamera, tažná tyč a lano. Podstatnou součástí je rovněž mobilní aplikace, pomocí níž se robot ovládá. Pokrytí čištěné plochy může obsluha sledovat buď "živě" kamerou, nebo díky integrovanému systému sběru dat, která pak lze vyhodnotit v aplikaci.
Před samotným čištěním se lano přístroje navine na vinšnu na přední palubě. V aplikaci se nastaví intenzita čištění a stopa, kterou má ITCH držet, tedy délkový a výškový rozsah čištění podvodní části trupu. Během plavby se pak zařízení spustí z paluby. Proces se musí odehrávat za plavby, protože právě dopředný pohyb lodi umožní přístroji "přisát" se k boku trupu.
Podle Shipshave je přístroj určen k použití "před tím, než se obrůstání stane skutečným problémem". Poradí si tak spíše s řasami a podobnou vegetací, než když na trupu živoří plejáda mořské fauny. Díky šetrnosti k antifoulingovým nátěrům se ostatně může používat často, čemuž napomáhá i snadná manipulace. Přesto se norský výrobce na svých stránkách chlubí i snímkem zachycujícím práci zařízení na silně zarostlém trupu lodi, od jehož posledního čištění uplynuly tři roky. Za kartáčem zůstává krásně čistý trup.
80-90 procent
Největší loď, která byla dosud tímto zařízením ošetřena, podle Shipshave měřila 238 metrů s ponorem 10,5 metru. V možnostech ITCH je čištění boků trupu, nikoli však třeba hruškovité přídě (bulbous bow), kormidla či oblasti kolem propelerů. Přístroj tak obstará zhruba 80-90 procent podvodní části lodního trupu. Zmíněné části lodi se ale stejně budou muset čistit v přístavu.
Manažer prodeje a marketingu společnosti Shipshave a její spolumajitel Eirik Elde zařízení blíže představil v rámci webináře pořádaného webem Digital Ship: "Dodáváme dva typy vinšen: jednu elektrickou s frekvenční regulací, druhou pneumatickou pro plavidla s výbušným nákladem. Tvrdíme, že by se mělo jednat o práci dvou lidí, ačkoli ji může snadno provádět jeden člověk - jeden by měl obsluhovat naviják, druhý shlížet z paluby a kontrolovat proces čištění."
V diskusi o rychlostních zkouškách, které společnost s využitím této technologie provedla, Elde uvedl: "První zkouška, kterou jsme provedli, byla na zásobovací lodi pro ropné plošiny. Zkoušeli jsme se plavbu ve dvou směrech, s protiproudem a větrem při plné rychlosti. S čistým trupem kapitán zaznamenal zvýšení rychlosti o 5 až 6 procent. To je pro nás důležitý milník. Pět procent se možná nezdá zas tak moc, ale ve skutečnosti jde o velkou úsporu paliva."
Omezení invazí
Podstatný je přínos zařízení i pro životní prostředí. O zvýšení efektivnosti provozu lodí, tedy o úspoře paliva a/nebo zvýšení rychlosti, již byla řeč. Neméně významný je ale fakt, že časté čištění lodního trupu za plavby na širém moři také zamezuje možnosti biologické kontaminace lokalit invazními druhy. Lodě brázdící oceány se snadno mohou stát hostiteli druhů, které se díky nim přesunou do zcela nových regionů, kde poté způsobí zkázu původních druhů. Za hlavního viníka tohoto jevu byly označeny právě lodě, jejichž rostoucí počet přenáší invazní druhy do nových vod. Samotný fakt, že se lodě zbaví nánosu na širém moři, je z environmentálního pohledu příznivější, než aby se tento biologický materiál hromadil v přístavech.
Častější a méně invazivní metody čištění také zvyšují životnost antifoulingu naneseného na trupy lodí.
1484
Související články
Příprava lodě na sezónu: trup a antifouling
Příprava lodě na sezónu: trup a antifouling
Pokračujeme druhým článkem o přípravě lodě na sezónu. Partnerem této série článků je společnost Yacht Club Praha, která provozuje již mnoho let charter v šibenické maríně Mandalina. Tentokrát se podíváme na ošetření trupu a podponorové části lodě.
Antifouling jed, nebo spása? Část 7
Máme tu poslední díl naší osvětové série o antifoulingu. Nakonec se podíváme na to, co na nás v plechovce, kterou se chystáme zakoupit, čeká.
Antifouling jed, nebo spása? Část 6
V této části série se budeme věnovat spíše praktickým věcem a také se v ní objeví některé vlastní názory a úvahy, které by mohly být užitečné v otázkách spojených s antifoulingem.