Rogue waves: obří vlna, která se zjeví odnikud
Jachta pluje v třímetrových vlnách a posádka si na rytmus moře zvykla. Pak se před lodí objeví téměř svislá stěna vody vysoká šest nebo sedm metrů. Právě tak může vypadat rogue wave – česky nejčastěji extrémní, obří či „zbloudilá“ vlna. Už víme, že to není legenda starých námořníků. Její existence je dnes dobře zdokumentována a podobnou vlnu je možné potkat nejen na oceánu, ale i ve Středomoří a dokonce i na Jadranu.
Co je rogue wave?
Nejde jednoduše o velmi vysokou vlnu. Rozhodující je její velikost ve srovnání s okolním mořem. Za rogue wave se obvykle považuje vlna, jejíž výška od údolí k vrcholu přesáhne dvojnásobek významné výšky vln. Ta představuje průměrnou výšku nejvyšší třetiny vln.
Jestliže tedy předpověď uvádí významnou výšku vln 2 metry, rogue wave nemusí mít dvacet metrů. Stačí, aby přesáhla přibližně 4 metry. Právě tím je pro jachtaře nebezpečná – dramaticky vybočuje z rytmu okolního moře.
Typická extrémní vlna bývá velmi strmá, před jejím čelem může být hluboké údolí a někdy přichází i z jiného směru než ostatní vlny. Americká NOAA je přirovnává ke „stěně vody“.
Jak může taková vlna vzniknout?
Jedna jediná příčina neexistuje. Nejjednodušším mechanismem je náhodné setkání několika vln. Jejich vrcholy se na okamžik sejdou na stejném místě a výsledkem je jedna mimořádně vysoká vlna.
Další možností je interakce vln s proudem. Zvlášť nebezpečná situace nastává, když silný mořský proud teče proti směru vln. Vlny se zkracují, zvyšují a stávají se strmějšími. Proto jsou známými rizikovými oblastmi například Agulhaský proud u jižní Afriky nebo Golfský proud. K tvorbě extrémních vln může přispívat také proměnlivá hloubka, křížení různých systémů vln a nestabilita samotného vlnového pole.
Jak mohou být vysoké?
První skutečně přesvědčivé přístrojové měření přišlo 1. ledna 1995 na plošině Draupner v Severním moři. Při významné výšce vln kolem 12 metrů byla zaznamenána vlna vysoká 25,6 metru. Její existence definitivně změnila pohled vědců na vyprávění námořníků o mimořádných vlnách.
To ale neznamená, že rogue wave musí mít přes 20 metrů. V klidnějším moři může mít třeba jen pět metrů – a stále splňovat definici, pokud jsou okolní vlny výrazně menší.
Kde je můžeme potkat?
Extrémní vlny byly zaznamenány prakticky ve všech oceánech. Není ale možné jednoduše říci, že existuje jedno místo, kde se vyskytují nejčastěji. Měření jsou nerovnoměrná a samotné události trvají krátce.
Zvýšené riziko je tam, kde se kombinují silné bouře, několik směrů vlnění a mořské proudy. Typickými oblastmi jsou severní Atlantik, Severní moře, vody kolem jižní Afriky a části Golfského proudu.
A co Středomoří?
15. prosince 2009 vyfocená rogue wave z oceanografické věže Acqua Alta u Benátek.
Foto: Pomaro et al. / CNR-ISMAR / PANGAEA, CC BY 4.0
Ani Středomoří není výjimkou. V roce 2005 byla možnost výskytu extrémních vln zkoumána po těžkém poškození výletní lodi Voyager. Pozdější měření v hlubokých vodách východního Středomoří zaznamenala během sledovaného období více než stovku vln splňujících kritérium rogue wave.
A dokonce ani Jadran není bezpečnou výjimkou. Dne 15. prosince 2009 zachytila kamera na oceanografické věži Acqua Alta asi 15 km od Benátek mimořádnou vlnu. Odhadovaná výška jejího vrcholu nad střední hladinou dosahovala přibližně 5,1–6,4 metru a překročila používané kritérium pro extrémní vlnu.
Dá se před ní schovat?
Konkrétní rogue wave zatím předpovědět neumíme. I moderní modely mají tendenci extrémní jednotlivé vlny kvůli prostorovému a časovému průměrování podhodnocovat.
Pro jachtaře z toho plyne především jedno: údaj o výšce vln v předpovědi není maximální možná vlna. Pokud Windy ukazuje významnou výšku tři metry, neznamená to, že žádná vlna nebude mít pět nebo šest. A právě tahle jediná vlna může být tou, na kterou budete vzpomínat celý život.
0