Proč vítr fouká tam, kde nemá?
V Egeji vanoucí vítr meltemi se chová podivně. Místo aby byl v závětří ostrova klid, vítr fičí větší silou než na otevřeném moři? Proč? Proč se chová podivně?
Včera jsme se v článku zmínili o extrémních poryvech meltemi na závětrné straně ostrovů Andros a Tinos. Proč ale k takovému chování dochází? Kde se bere vítr tam, kde být nemá?
V Egeji meltemi v závětří ostrovů často zesílí kvůli vlivu hor a tvaru ostrovů na proudění vzduchu.
Když severní meltemi narazí na vysoký ostrov, nemusí se stát, že za ostrovem nefouká, jak bychom byli jinde zvyklí. Proudění se rozdělí, zrychlí se kolem ostrova, prolétne průlivy a část vzduchu přepadává přes hřebeny hor dolů do závětří. Tam se projeví silnými poryvy, turbulencí a velmi prudkými sestupnými proudy. Svým chováním za ostrovy připomíná katabatický vítr (jako třeba bóra), i když jde o vítr synoptický, jen orograficky deformovaný.
Co jsou hlavní důvody takového chování
Venturiho efekt v průlivech
Vysoké ostrovy se staví do cesty větru jako hradba. V průlivech se prostor pro vítr zužuje. Stejné množství vzduchu musí projít menším prostorem. Proto zrychlí. Typické je to na Kykladách, kde meltemi mezi ostrovy často fouká silněji než na otevřeném moři.
Přepadávání přes hory
Většinou jsou egejské ostrovy je vysoké. Vítr vystoupá po návětrné straně, dostane se přes hřeben a v závětří padá dolů. Při sestupu se urychluje a dopadá na hladinu jako poryv. Proto může být pod „závětrnou“ stranou ostrova vítr paradoxně velmi silný.
Turbulence a rotory
Za ostrovem nemusí vznikat větrný stín. Proudění se trhá, víří a vytváří rotorové zóny. Na jachtě na závětrné straně ostrova pak zažíváme střídání bezvětří a prudkých poryvů z různých směrů.
Stažení silnějšího větru z výšky k hladině
Ve vyšších výškách bývá vítr silnější než u hladiny. Turbulence a sestupné proudy mohou stáhnout silnější výškový vítr dolů, takže se na hladině objeví nárazy výrazně silnější než je „běžné“ meltemi.
Zjednodušeně pro jachtaře
Závětrná strana ostrova v Egeji neznamená automaticky klid. Bezpečnější závětří bývá často těsně za nízkým pobřežím, zatímco pod vysokými svahy může být vítr naopak velmi silný. Pozor je třeba hlavnědávat na prudké poryvy padající ze svahů, zrychlení větru u mysů, silný vítr v průlivech mezi ostrovy a náhlé změny směru větru v závětří.
Ostrovy v Egeji nezastavují meltemi jako zeď. Ostrovy ho deformují, stlačují, urychlují a rozbíjejí do poryvů.
Stále ještě si to s námi můžete zkusit na plavbě z Kalymnosu do Lavrionu již od příští soboty.
333
Související články
Proč napětí baterie nic negarantuje: past, kterou by měl znát každý
Proč napětí baterie nic negarantuje: past, kterou by měl znát každý
Na kotvě fouká přes 25 uzlů, v zátoce začíná být nepříjemně a vy potřebujete rychle odplout. Otočíte klíčkem, kontrolky svítí normálně, voltmetr ukazuje „v pohodě“ — třeba 12,5 V. A pak přijde jen líné protočení startéru, cvaknutí relé nebo úplné ticho. Typická situace, která může zaskočit i zkušené námořníky-baterie ukazuje dostatečné napětí, ale přesto nemá sílu nastartovat motor.
Folegandros, ostrov s kouzlem konce světa
Ostrov, kde čas běží pomaleji. Hluboko v Egeji. Mezi Milosem a Santorini, s malým přístavem, který je ne vždy bezpečným útočištěm. Za to prý s nejkrásnějším západem slunce v Řecku.
Není to takto špatně?
Jsme na nové lodi a hledám vypínač. Například ve sprše. A nemohu ho najít. Stalo se vám to už někdy? Přitom by stačilo tak málo…