Norsko zadrželo ruskou expediční loď. Kvůli miliardám pro Ukrajinu

Norské úřady zadržely na Špicberkách ruskou expediční loď Professor Molchanov. Rusové se zlobí, hrozí, obviňují z pirátství. Mají plnou hubu práva...

Nejde přitom o porušení sankcí ani problém s lodí samotnou. Plavidlo se stalo součástí snahy ukrajinské společnosti Naftogaz vymoci po Rusku miliardy dolarů za majetek zabavený po anexi Krymu.

Loď Professor Molchanov kotví v osadě Barentsburg na Špicberkách. Soud Nord-Troms og Senja rozhodl 31. srpna, že Naftogaz může nechat ruské plavidlo soudně zajistit. Správce Špicberků rozhodnutí vykonal 2. září a loď nyní nesmí Barentsburg opustit. Posádka ani cestující zadrženi nejsou.

Spor se táhne od anexe Krymu

Případ má kořeny v roce 2014. Po ruské anexi Krymu přišel ukrajinský státní energetický koncern Naftogaz o rozsáhlý majetek na poloostrově. Šlo mimo jiné o zařízení pro těžbu a zpracování zemního plynu, plynovody, práva na využívání ložisek a zásoby plynu.

Naftogaz zahájil arbitráž proti Rusku v roce 2016. Arbitrážní tribunál při Stálém rozhodčím soudu v Haagu nakonec v dubnu 2023 přiznal společnostem skupiny Naftogaz náhradu škody ve výši přibližně 4,22 miliardy USD, ke které se připočítávají úroky a náklady řízení. Naftogaz tehdy hodnotu nároku včetně úroků uváděl přibližně jako 5 miliard dolarů.

Rusko rozhodnutí neplní. Naftogaz proto postupně žádá soudy v různých zemích, aby rozhodčí nález uznaly a umožnily jeho vymáhání z ruského majetku.

Podle právníků zastupujících Naftogaz se celková pohledávka včetně úroků a nákladů mezitím pohybuje kolem 6 miliard dolarů.

Na řadu přišla loď

Tentokrát se předmětem vymáhání stal Professor Molchanov, který podle Naftogazu vlastní Ruská federace. Loď je využívána pro vědecké expedice, ale současně také ke komerčním expedičním plavbám, mimo jiné právě na Špicberky. Tím je z hlediska věřitele zajímavější než ruský majetek sloužící výhradně státním či diplomatickým účelům.

Professor Molchanov je 71 metr dlouhá expediční loď postavená ve Finsku v roce 1982. Na palubě může být 32 členů posádky a 52 pasažérů. V současnosti slouží jak vědeckým expedicím, tak komerčním plavbám v Arktidě.

Naftogaz a jeho právníci podle agentury Reuters pohyb lodi několik měsíců sledovali. Jakmile Professor Molchanov dorazil do Barentsburgu, požádali norský soud o její zajištění.

Zadržení ještě neznamená prodej

Loď zatím pouze nesmí odplout. Pokud chce Naftogaz získat peníze z jejího prodeje, musí uspět i v dalších fázích soudního řízení.

„Musíme vyhrát další právní bitvu, abychom mohli loď vydražit a získat peníze pro naše klienty,“ vysvětlila agentuře Reuters Clovis Trevino z advokátní kanceláře Covington & Burling, která Naftogaz zastupuje. Hodnota samotné lodi přitom představuje jen malou část celkové ruské pohledávky.

Professor Molchanov by tak mohl být jedním z prvních velmi viditelných případů, kdy se mezinárodní arbitrážní rozhodnutí týkající se majetku zabaveného na Krymu promění v reálně zpeněžený ruský majetek.

Moskva protestuje

Rusko proti norskému rozhodnutí ostře protestuje, hrozí, odvolává se na právo...

Ruské ministerstvo zahraničí označilo zadržení lodi za akt pirátství a předvolalo si norskou velvyslankyni. Moskva tvrdí, že krok porušuje mezinárodní právo a režim Špicberské smlouvy. Podle ruské strany loď patří státní hydrometeorologické službě Rosgidromet a zajišťuje také dopravu vědců, pracovníků a nákladu do ruských osad na souostroví. Rusko oznámilo, že se proti rozhodnutí bude bránit.

Norské ministerstvo spravedlnosti naopak zdůrazňuje, že nejde o politické zabavení ruské lodi norskou vládou. Jde o soudní spor mezi Naftogazem a Ruskou federací, ve kterém norské orgány vykonávají rozhodnutí soudu.

Naftogaz už obdobné kroky podniká také v dalších zemích. Rozhodčí nález se snaží vymáhat například ve Velké Británii, Spojených státech, Francii, Rakousku či Finsku. Zadržení lodě Professor Molchanov proto nebude posledním případem, kdy se ruský státní majetek v zahraničí může stát předmětem soudního vymáhání.