Je čas na plavbu přes Atlantik

Foto Pavel Nesvadba/sailingphotogallery.com

Důležité je zachovat na palubě dobrou náladu. Jen tak je možné si plavbu užít

 

Zatímco ve Středomoří je možné se vydat na plavbu z jednoho konce na druhý v podstatě kdykoli, při plavbě do Karibiku tomu tak není. Je zde období, kterému je třeba se za každou cenu vyhnout. Jde o hurikánovou sezónu. Část roku, kdy se na cestu přes Atlantik vydávají tropické tlakové níže. Časové rozmezí, kterého je třeba se vyvarovat, je od 1.června až do konce listopadu.

 

Na cestu do Karibiku se Evropané vydávají na podzim. V době, kdy skončila sezóna v Evropě. Klíčovým datem je konec hurikánové sezóny. Obvykle jím je konec listopadu. Z Kanárských ostrovů, odkud se většina jachet na cestu vydává, je však možné vyplout již dříve. Slavný transatlantický závod turistických lodí ARC startuje již o týden dříve, kolem 25.listopadu. Počítá se s tím, že v té době, by se již na začátku cesty neměly prudké tropické bouře objevit.

Ideální termín pro start z Kanárů je doba startu závodu ARC. Na cestě je v té době provoz a je možné v případě problémů očekávat pomoc od jiné jachty.

Délka plavby

Cesta z Kanárských ostrovů do Karibiku je dlouhá cca 2700 námořních mil bez mezipřistání a cca o 250 mil delší při zastávce na Kapverdských ostrovech, které jsou jedinou možnou pauzou. Cesta na Kapverdy je dlouhá o něco málo více než 800 mil.
 

Protože jde o plavbu na zadní vítr, je možné očekávat, že se oceán podaří zdolat za 14 – 23 dnů v průměru, podle typu lodě.

Jak bude

Podmínky v pasátové oblasti jsou poměrně stálé, to ale neznamená, že bude stále vát vítr o rychlosti 15 – 20 uzlů. Vítr může snadno klesnout pod 10 uzlů, ale stejně tak jsou roky, kdy během podzimních přeplaveb rychlost větru neklesala pod 30 uzlů.

Teploty během plavby postupně stoupají. Zpočátku je u Kanárských ostrovů ještě chladněji (v noci na svetřík), v dalších dnech již teploty výrazně rostou. Na úrovni Kapverdských ostrovů bývají teploty kolem poledne nepříjemné. Z denní hlídky se stává nepříjemná pánvička.

Obloha je pokryta pravidelnými kumuly. Nepříjemné mohou být bouřky, ve kterých dochází k rychlému zesílení a změně směru větru. S tím je třeba počítat

Kudy jet

Foto Pavel Nesvadba/sailingphotogallery.com

Plavba přes oceán má neopakovatelnou atmosféru

 

Nejkratší cesta po ortodromě z Tenerife na Santa Lucii je dlouhá 2600 mil. Většina jachet však volí jinou trasu. Nejprve plují na jihozápad až téměř ke Kapverdským ostrovům a teprve na jejich úrovni se stočí přímo na západ. Tato trasa je cca o 170 mil delší. Její výhodou je plavba v oblasti se stabilnějším a silnějším pasátem.

Pasát je závislý na poloze Azorské tlakové výše. Plujeme-li z Kanárů přímo po ortodromě, může se stát, že se dostaneme do oblasti vysokého tlaku vzduchu, která je bez větru.

Obtížnost

Trase z Kanárských ostrovů do Karibského moře se někdy pohrdavě také říká „trasa pro důchodce“. I když na tomto označení něco pravdy je, stačí se podívat na posádky lodí, které se účastní regaty ARC, celou pravdu označení nevystihuje.

Plavba po větru v pasátové oblasti není obtížná, ale spolehnout se na klidné počasí nelze. Pokud je termín plavby pevně dán, může se stát, že podmínky budou mít k ideálu daleko a že nastanou i chvíle, kdy bude třeba bojovat na stoupačku. Dalšími nepřáteli pak může být vítr nad 30 uzly, vlny, nebo naopak bezvětří. Pro mnohé se navíc může stát kritickou doba strávená na moři bez kontaktu s pevninou.

Nejde o plavbu, která by byla extrémně náročná, stále ji však nemůžeme srovnávat s plavbami po Středomoří. Jde o cestu přes oceán, se všemi riziky, které k ní patří.

Jachta a její vybavení

Foto Pavel Nesvadba/sailingphotogallery.com

Jakýkoli mořský tvor, který se ukáže nad hladinou, je příjemným zpestřením

 

Často si laici představují, že na plavbu přes oceán je třeba veliká jachta. Není tomu tak. Nejmenší lodě, které přes oceán závodí, jsou dlouhé jen 6,5 metru. Délka tedy téměř není limitujícím faktorem. Říkám téměř, protože určité limity jsou. Malá jachta znamená malou posádku kvůli limitovanému množství zásob. To zase vyžaduje větší nasazení od každého na palubě. Ne každý je ale svou podstatou sólový jachtař.

Délka lodi od 30 stop nahoru je pro plavbu přes Atlantik dostatečná. Do závodu turistických jachet ARC jsou vpouštěny jachty od 8,23 m délky (27 stop). Pokud se neobávají konzervativně smýšlející pořadatelé, nemusí se obávat ani majitelé lodí.

Místo délky je třeba věnovat pozornost plavbyschopnosti jachty. Musí jít o jachtu, která podmínky oceánu snese. Velkou roli hraje především její stabilita. Vratný moment by se měl u menších jachet pohybovat nejméně na 125° u větších jachet může být menší. Tento údaj uvádí u lodí výrobce či designér. Mnohé u lodí napoví i CE certifikace.

Vybavení jachty

Minimální vybavení pro plavbu přes oceán je v podstatě jen bezpečnostní výbava. Nic dalšího není nutné. To ale neznamená, že není další vybavení vhodné. Další výbava přispívá pohodlí na palubě.

Bezpečnostní výbava

Foto Pavel Nesvadba/sailingphotogallery.com

Bezpečnost především. Vestu bychom se měli naučit nosit stále

Základem by měla být vždy registrovaná EPIRB bóje a záchranný ostrůvek. Najdou se sice stále tací, kteří oboje zpochybňují, ostrůvek například tím, že do něj lezou trosečníci zbytečně brzy, ale nechme jim jejich představy a sami buďme rozumní. Ostrůvek by měl být vybaven pro plavby na oceánu a měly by být umístěn tak, aby ho bylo možné za všech okolností použít.

Registrovaná EPIRB bóje je v případě nouze nejrychlejším a nejbezpečnějším způsobem, jak přivolat pomoc.

Další bezpečnostní výbava již je v podstatě stejná, jako při jiných plavbách. Vynikajícím vodítkem pro vybavení lodě na tyto plavby jsou ISAF Offshore Special Regulations. 

Zapomínat by se nemělo na grab bag. Jde o vodotěsný pytel nebo nádobu, ve které jsou uloženy věci pro případ nutnosti opuštění lodě. Jejich seznam také najdete na stránkách www.sailing.org v Offshore Special Regulations.

Na palubě jachty by měly být nataženy bezpečnostní popruhy, ke kterým se posádka připne ve chvíli, kdy jde pracovat mimo kokpit.

Komunikační výbava

Pro bezpečnou plavbu je dobré mít na palubě alespoň jedno zařízení na příjem předpovědí počasí. Vysílačka VHF nevyhovuje, její dosah je zcela nedostatečný. Variantou je přijímač krátkých vln. Předpovědi mohou být mluvené, nebo po připojení k počítači i formou weather faxu.

Další možností je satelitní komunikace. Ať již jde o jakoukoli její formu, jde o komunikaci, která je placená. Díky ní se sice dostaneme k nejlepším datům, ale účty za ně nemusí být potěšitelné. Ze satelitních telefonů přichází v úvahu systémy Inmarsat a Iridium. Inmarsat je drahý tak, až se to nelíbí. Iridium je levnější, ale nehodí se pro přesuny většího množství dat. Data je však dnes možné přijímat v komprimované podobě a na to je levné Iridium OK.

Plachty

Jachty jsou dnes často vybaveny jen rolovací genou a hlavní plachtou. Na plavbu přes oceán to nestačí. Je třeba mít k dispozici minimálně bouřkovou kosatku. Plavba bez ní je rizikem. Rolovací gena není stavěna pro plavbu v bouřlivém větru. I když je tak často používána.

Elektřina

Důležitou ingrediencí spokojené plavby je správně dimenzovaný elektrický systém. Jachty by měly mít k dispozici takovou kapacitu baterií, která zajistí potřebu dobíjení jen jednou denně. Výpočet potřebné kapacity akumulátorů je jednoduchý, stačí vynásobit spotřebu jednotlivých spotřebičů počtem hodin provozu.

Pokud je na palubě alternativní zdroj energie, je situace mnohem snazší. Větrné generátory či solární panely však nemusí na krytí vysoké spotřeby stačit. Vysoký výkon mají generátory vodní, především moderní Watt&Sea. Jejich cena je však odpudivá. Další alternativou je tichý palivový článek, o který se není třeba za provozu starat (opět nehezká cena). Dieselový generátor je klasickou možností dobíjení (stejný problém, jako dříve jmenované).

Autokormidlo

Autokormidlo je největším přítelem kormidelníka. Dnes je v podstatě nezbytností. Musí však jít o kvalitní model. Nikoli o pomůcky, které se přišroubují na kormidelní kolo. Pokud možno hledejte model, jehož pohonná jednotka je ukryta v podpalubí.

Další možností jsou větrná kormidla. Výhodou je, že nepotřebují ke svému provozu elektrickou energii. Záď lodi však musí být pro jejich instalaci vhodná. Na moderních jachtách se často používá kormidlo typu Hydrovane.

Pohodlí posádky

Pro pohodlí posádky je dnes možné udělat první i poslední. Lednice je na palubě samozřejmostí, dnes často najdeme i mrazák. Mikrovlnná trouba, klimatizace, televize a video, elektrické vinšny a mnohé další vymoženosti jsou snadno dostupné. Vše zpříjemní život na palubě, ale také mnohonásobně zvýší spotřebu elektrické energie. A to znamená více hluku a větší náklady na plavbu.

A ještě jedno negativum. Loď nacpaná po okraj moderními vymoženostmi, je lodí složitou. A to znamená také náchylnou k poruchám. V případě poruchy pak neslouží tato zařízení nám, ale my jim. Když trávíme dlouhé hodiny při hledání závady.

Příprava lodi

Na plavbu přes oceán je třeba jachtu dokonale připravit. Případná pomoc zvenčí bude nedostupná a náročné podmínky dokážou objevit jakoukoli slabinu lodi.

Maximální pozornost si zaslouží takeláž. Kontrole takeláže, všech spojů, šeklů, závlaček atd, věnujeme maximum času. Vyměníme všechna poškozená lana, výtahy a otěže. Promažeme stopery, rolfok, vyčistíme vinšny. Vše by mělo na startu plavby pracovat jako nové. Stejnou pozornost si zaslouží i celý kormidelní mechanizmus. Vše prověříme, dotáhneme potřebné, promažeme.

Protože plavba přes oceán znamená nutné úspory elektrické energie, je dobré pomyslet na výměnu klasických pozičních světel za světla LED. To samé se týká i světel v podpalubí.

Nezapomeneme ani na prověrku bilge pump. Obvykle jsou na sériově vyráběných lodích pumpy, které připomínají spíše alibi, než čerpadlo, které by mělo v případě nouze jachtu zachránit. Je dobré zauvažovat o jejich výměně.

Provedeme vyčištění a optimální vyladění plynového vařiče. Těsnost hadice a spojů zjistíme potřením roztokem mýdlové vody.

Před dlouhou plavbou je dobré vyčistit nádrže na sladkou vodu. Pokud budeme na této vodě závislí, bylo by nepříjemné, pokud ba byla kontaminovaná. I když je obsah tanků dostatečný, je vhodné si s sebou vzít také vodu balenou. Jde o zásoby, jejichž čistota je zaručena a o které nemůžeme přijít omylem ani technickou závadou.

Motor je na většině jachet hlavním zdrojem energie na palubě. Pokud pracuje bez sebemenších problémů, nepřehřívá se, olej je pravidelně měněn, stačí přibalit na cestu náhradní filtry, impeler, klínový řemen, olej a případně další jednotlivosti dle typu motoru. Pokud motor spolehlivě nepracuje, je třeba ho v dostatečném předstihu nechat opravit mechanikem. Předstih je nutný kvůli prověření spolehlivosti.

Posádka

Kolik osob na palubě

Častou chybou je na dlouhých plavbách přeplňování jachty. Pokud jsou na palubě 4 kajuty s dvoulůžky, neznamená to, že je ideální počet členů posádky 8. Lépe se budete za plavby cítit s polovičním počtem posádky. Čtveřice osob na palubě se jeví jako ideální. Tři se střídají na hlídkách a jeden má na starosti kuchyni. Služby na palubě a v kuchyni se samozřejmě točí.

Zkušenosti

Ideální je, pokud je posádka složená ze zkušených jachtařů. Pokud tomu tak není, měl by mít kapitán alespoň jednoho zkušeného jachtaře k sobě. Ostatní by měli mít zkušenosti alespoň s jednou delší plavbou, aby bylo dopředu jasné, že náročné podmínky samoty na oceánu snesou. Tedy nebrat nováčky. Mohou být vynikajícími pomocníky, ale také nepříjemným zdrojem problémů. A nejhorší na palubě je ponorková nemoc.

Z toho také vyplývá, že je ideální, pokud se členové posádky znají z dřívějších plaveb a dobře spolu vycházejí.

Zásoby

Zásoby potravin by měly být dostatečné množstvím a pestré složením. Dobré jídlo na palubě zvedá náladu, monotónní nevalná strava naopak endorfiny v těle potlačuje. Slavné UHO (univerzální hnědá omáčka) sice nemusí být špatné jednou, ale po sedmé za sebou již míří přes palubu. Jídlo na palubě má být potěšením a tak je k tomu třeba přistupovat již při jeho výběru.

Časová tíseň

Největším nepřítelem na oceánu je časová tíseň. Problém neřešitelný, který dokáže jinak poklidnou až lenivou atmosféru nepříjemně narušit. Pokud si některý z členů posádky koupil zpáteční letenku na datum, které se již rychle blíží a zdá se, že bude promeškáno, atmosféra na palubě zhoustne. Nastanou problémy a posádka je hnána do nevhodných rozhodnutí. Toho je třeba se vyvarovat tím, že letenky jsou zakoupeny s velkou časovou rezervou.

Dobrá nálada a čistá hlava na závěr

Plavba přes oceán má být potěšením. Je skvělým způsobem, jak si vyčistit hlavu a získat k problémům jiný přístup, náležitý odstup. Na palubě dobré lodi s příjemnou posádkou se to dostaví. Problémy z pobřeží, ze všedního života, jsou daleko a je možné je vytěsnit. To jsou hlavní klady plavby přes oceán. To je tím hlavním, to by mělo být cílem takové plavby. A pokud nepodceníte přípravu a dokážete nechat myšlenky plavat po vlnách, půjde o nezapomenutelný zážitek.