Jak ničí voda Benátky
V posledním týdnu byly přístavy na severu Jadranu několikrát zaplaveny vodou a to až na úroveň, která nemá obdoby. Týká se to i Benátek, které trpí pod mořskou hladinou. Proč k tomu dochází?
Jirka Doubek nám poslal grafy, které ukazují běžnou (tedy vypočtenou) úroveň přílivu ve srovnání se současnou výškou vody. Vidíte, že například v Benátkách je hladina o 30 až 100 cm vyšší, než bylo předpovězeno
Na vině je několik faktorů.
V první řadě je to nízký tlak vzduchu. Dejte si do kbelíku vodu a hladinu přetáhněte potravinářskou fólií. Nyní dlaní na hladinu zatlačte a hladina klesne (oblast vysokého tlaku vzduchu). Tam kde netlačíte, se hladina zvedne (nízký tlak vzduchu) To se dělo na severu Jadranu, když zde přecházela tlaková níže.
Vliv na zvýšení hladiny má i dlouhotrvající vítr stálého směru. Silné jugo na sever Jadranu nafouká vodu z jihu. Další důvod pro růst hladiny.
A do třetice to jsou silné deště, které rozvodní okolní řeky vtékající do již tak zvednuté benátské laguny.
Výsledkem je voda do pasu na náměstí Svatého Marka, turista v holínkách a menší tržby tu i tamhle.
3884
Související články
Jak silný může být proud?
Jak silný může být proud?
Jak rychle může téct mořský proud? Kolik uzlů? Kolik, 2, 3, 4 uzle? 6, nebo 7 uzlů? Nebo dokonce přes 10? Podíváme se na jedno z míst v Evropě, kde proud kvapí skoro nepředstavitelně rychle.
Jugo buší, kurzy manévrů běží
Duben je ve znamení kurzů přístavních manévrů Lodních novin. Dnes tedy také ve znamení juga. Fouká jako prase, ale kurzy běží dál. Kdy jindy zažít 40 uzlů v přístavu, než na kurzu?
Pozor na výšky mostů
Podjezdová výška mostu může být kritický údaj. Na přesnosti zde může záviset výška škody. Od nuly až po desetitisíce euro. Podjezdovou výšku si jednoduše najdeme. Důležité ale je, od jaké hodnoty je označená.