Jachting v Dánsku: 330 mil Malým a Velkým Beltem kolem Fynu
Po mnoha letech plaveb po již notoricky známém Jadranu rádi vyrážíme také do komornějších oblastí, které nejsou ani v hlavní sezoně přesycené charterovým průmyslem a kde ceny služeb nerostou takovým tempem jako v Chorvatsku.
Protože si můžeme vlastní loď převézt za autem, padla letos volba na dánský Malý a Velký Belt. Obě úžiny společně s Øresundem spojují Balt s Kattegatem. Velký Belt odděluje ostrovy Fyn a Sjælland, Malý Belt Fyn od Jutského poloostrova.
Výchozím bodem naší plavby byl německý přístav Burgstaaken na ostrově Fehmarn.
11 dní, 330 mil kolem Fynu
Z výletů po ostrovech...
Foto Petr Sládeček
Původní plán byl poměrně ambiciózní. Chtěli jsme doplout až na ostrov Anholt v Kattegatu. Posádka však dala přednost pohodovějšímu tempu a dostatku času na pobyt v nejzajímavějších místech.
Nakonec jsme na přelomu července a srpna během 11 plavebních dní napluli 330 námořních mil a na vodě strávili přibližně 70 hodin.
Na sever jsme pluli Velkým Beltem směrem k ostrovu Samsø a kouzelnému Langøru. Cestou jsme se zastavili na Langelandu, idylickém Omø a Fynu.
Na severu Samsø doporučujeme vědomostní a zábavní bludiště v lesoparku severně od Nordby, které zabaví děti i dospělé.
Na jih jsme se vraceli Malým Beltem přes Endelave, ostrov známý divokými králíky a přírodními rezervacemi, dále přes Fyn a ostrovy Bågø a Lyø.
Nemohli jsme vynechat ani proslulé námořní muzeum v Marstalu na ostrově Ærø.
Nejvíce času jsme strávili na Langelandu, kam jsme zavítali hned dvakrát. Na kolech jsme projeli jeho severní i jižní část a zároveň jsme se tím vyhnuli plavbě v horších podmínkách. Jižní útesy nedaleko přístavu Bagenkop rozhodně stojí za návštěvu.
Balt není Jadran
I tak může dopadnout chyba v navigaci nebo plánování.
Foto Petr Sládeček
Řada jachtařů má z plavby po Baltu respekt. A částečně oprávněně.
Oblast neposkytuje tolik dokonale chráněných míst jako chorvatské pobřeží a delší přeplavby je nutné dobře plánovat s ohledem na počasí. Silnější vítr může zejména v mělčích vodách rychle vytvořit krátké a nepříjemné vlny, které dokážou plavbu na menší lodi výrazně znepříjemnit.
Čím více se pluje na sever směrem ke Kattegatu, tím větší význam mohou mít také proudy. Ty dokážou plánovanou dobu plavby výrazně prodloužit. V našem případě to bylo důležité i proto, že First 27 SE používáme s pomocným přívěsným motorem o výkonu pouze 6 HP.
Dlouhotrvající silný vítr může zároveň výrazně měnit výšku hladiny. Pro jachtaře může mít tento jev větší význam než samotný astronomický příliv a odliv, jehož rozsah je v oblasti poměrně malý.
Při velmi nízké hladině se mohou některé mělké přístavy stát obtížně dostupnými.
Jak se stojí v dánských přístavech
Námořní muzeum v Marstalu
Foto Petr Sládeček
Většina stání je řešena mezi kůly kolmo k molu.
Především na menší lodi se proto vyplatí připravit dvě delší vyvazovací lana se smyčkami, které je možné při příjezdu nahodit na kůly. Dále se loď přitáhne k molu a vyváže.
Některé kůly jsou poměrně blízko u sebe a širší lodě mohou mít problém se mezi ně dostat. Na Firstu 27 SE jsme tento problém samozřejmě neměli.
Bez časové rezervy bychom nevyplouvali
Z výletů po ostrovech...
Foto Petr Sládeček
Základem podobné plavby je dostatek času.
Trasu je třeba plánovat s rezervou a jednotlivé etapy přizpůsobovat předpovědi, možnostem posádky a především schopnostem lodě. Jeden týden na plavbu z Německa bych považoval za příliš krátkou dobu.
Máte-li dostatečnou rezervu, není při dnešní kvalitě předpovědí příliš složité horšímu počasí se vyhnout.
Sílu větru je třeba sledovat především v poryvech a u předpovědi vln nezapomínat, že uváděné hodnoty nejsou maximální možnou výškou jednotlivých vln.
Pravděpodobnost bouřek lze předem odhadovat například podle CAPE a dalších parametrů konvekce.
Vedle standardních námořních předpovědí jsme používali Windy a PredictWind a porovnávali výstupy jednotlivých meteorologických modelů.
Ve Windy je možné sledovat také proudy. Je ale potřeba počítat s tím, že skutečný proud je výsledkem nejen pravidelných slapových proudů, ale také aktuální povětrnostní situace. Důležitá je rovněž kombinace směru proudu a větru. Pokud působí proti sobě, může být moře výrazně nepříjemnější.
Navigace: Navionics, C-MAP a několik nezávislých zařízení
Tradiční loděnice v přístavu Gammel poblíž Nyhavenu v Middelfartu na Fynu
Foto Petr Sládeček
Pro navigaci jsme používali elektronické mapy Navionics a C-MAP. Zobrazovali jsme je na několika nezávislých zařízeních – palubním plotteru, tabletu a mobilních telefonech napájených z powerbank.
Upgrade palubních map Navionics objednaný před plavbou bohužel nedopadl podle představ. Pro dánské vody nyní výrobce nabízí speciální edici označenou jako Skandinávie, zatímco námi objednaná edice Balt obsahovala velkou část Baltského moře, ale právě Dánsko v ní chybělo.
Loď nemá aktivní AIS vysílač, pouze přijímač. Ten se však ukázal jako velmi užitečný. Velká část jachet v oblasti aktivní AIS užívá a zejména ve Velkém Beltu je námořní provoz poměrně intenzivní.
Při snížené viditelnosti představoval AIS důležitý doplněk navigace.
Informace o přílivu jsme sledovali také pomocí aplikace Tides na Apple Watch.
Výborná aplikace Sejlerkortet
Výborná aplikace Sejlerkortet
Pro hrubé plánování jsme používali klasický pilotážní almanach Imray zapůjčený v knihovně ČANY.
Velmi příjemným překvapením ale byla bezplatná dánská aplikace Sejlerkortet.
Obsahuje detailní informace o přístavech, fotografie, plány, kontakty a odkazy a umí navrhovat trasy mezi jednotlivými místy. Funguje také v angličtině.
Pro plavbu po Dánsku ji rozhodně doporučujeme.
Přístavy za 500 až 800 Kč
Pluli jsme ve čtyřech na relativně malé sportovní lodi First 27 SE, takže jsme počítali s nocováním především v přístavech. Některá navštívená místa samozřejmě nabízela také možnost kotvení.
Za naši osmimetrovou loď jsme platili přibližně 180 až 240 DKK za noc, tedy zhruba 500 až 800 Kč. V ceně bylo obvykle elektrické připojení a voda.
Doplnění paliva je třeba plánovat podle jednotlivých přístavů.
Velmi příjemné bylo jejich vybavení. Kromě standardních sociálních zařízení byly často k dispozici plně vybavené kuchyně, grilovací místa a posezení mimo loď.
Možnost půjčit si kolo a vyrazit do okolí je běžná. Mnoho přístavů má dětská hřiště, pláže nebo místa ke koupání přímo u mola.
Nikde jsme neměli problém najít volné stání. Volná místa bývají označena zelenou cedulkou, zatímco na stání označená červeně nebo jménem konkrétní lodě se vyvazovat nesmí.
Platili jsme většinou kartou v přístavních automatech. Platba kartou je v Dánsku samozřejmostí také v obchodech a restauracích.
Vysouvací kýl se hodil
First 27 SE má standardní ponor přibližně dva metry. Když jsme očekávali nižší stav vody a pohybovali se v mělkých přístavech, preventivně jsme pomocí hydraulického systému kýl částečně zvedali.
Nejspíš to většinou nebylo nezbytně nutné, ale možnost snížit ponor přidává při podobné plavbě značnou dávku klidu.
Dánsko místo Jadranu?
Dánské Belty nejsou Jadran a ani se jím nesnaží být.
Počasí vyžaduje více plánování, voda je studenější a podmínky mohou být pro malou loď náročnější. Odměnou jsou ale klidné přístavy, krásné ostrovy, výborné zázemí, cyklostezky, příroda a výrazně menší množství charterových lodí.
Za celou plavbu jsme nepotkali jedinou loď s českou vlajkou na zádi.
My se sem ale určitě rádi vrátíme.
0