Blížíte se do port of entry v nějakém banánovém ráji v Jižní Americe. Úřady chtějí nahlásit vysílačkou jméno lodi. Začíná příběh bez konce. Název této jachty nejde vysílačkou nahlásit. Úřad si myslí, že si z něj děláte p…l.
Přemýšlíte, jak pojmenovat novou hračku. Fantazii se meze nekladou, je to jen na vás. Vy jste si ji koupili, vy ji můžete pojmenovat, jak chcete.
Jsou jména běžná (často ženská), vojenská (ukazující sílu), jména mořských zvířat, antických bohů, královen moří a další. Jsou i jména složená. Někdy jsou to počáteční písmena jmen dětí, jindy milenek. I takové jméno může být velmi dlouhé a nesnadno hláskovatelné.
A pak jsou jména originální, ukazující na stereotypy nesvázané myšlení. Nějaký čas jsem plul na jachtě, která se jmenovala Yebenbonpecoe. Nebo tak nějak. Nevím, co to znamenalo a nevím už, jak se to píše. Jen si pamatuji, že bylo dost náročné to někomu nahlásit, nebo to napsat do formuláře. Uvažoval jsem, že si na to udělám...