Řecké charakteristiky. Plujete kolem Kythnosu, na otevřeném moři fouká jih 20 uzlů. Blížíte se k Serifosu, vítr šplhá nad 30 a před přídí bílá pěna značící 50. To jsou egejské zvláštnosti.

Pátek na řeckém Kalymnosu byl větrný. Nejezdily trajekty, nelétala letadla, a domácí uklízeli květináče hrozící odletem k severozápadu. Vítr byl bouřlivý z pro ně nezvyklého směru. Stáli jsme za těch podmínek na kotvě…

Od severu fouká, na jižní straně ostrova bude klid. Na takovou situaci jsme zvyklí. Někdy je to ale jinak. Třeba v závětří řeckých ostrovů.

Vyplouváme na noc z Atén a cílem je Tinos. Fouká od severu kolem 20 uzlů. Až závěr je poněkud dramatičtější.

Vyplouváte zanedlouho na charter do Středomoří? Teploty sice stoupají, to ale neznamená, že tak musí být stále. Víte, co je dobré si vzít s sebou?

Mořská bríza je vítr vanoucí z moře na pevninu, který začíná vát ve chvíli, kdy se pevnina dopoledne dostatečně ohřeje. Pevnina se ohřeje, teplý vzduch začne stoupat a z moře na pevninu začne foukat bríza. Bude však opravdu foukat z moře kolmo na pevninu?

Jugo už zase strhává čepice z hlav a racci přistávají na molech zvolna couvaje. Obtížný manévr bez senzorů a zrcátek. Na kurzík přístavních manévrů se to zdá silné. Zítra už ale bude dobře.

Ráno jsem otevřel Windy a nádhera. Začínají nové kurzy, na Windy zeleno! Kluci s vyplovají ze Zadaru. Dvě lodě nouzovky, jedna manévry. Výborně. Pak se mi ale zachmuřilo čelo.