Rejdaři odmítají vozit ruskou ropu. Bojí se sankcí i útoků
Mimoruští námořní přepravci stále častěji odmítají zakázky pro ruské ropné exportéry. Vzhledem k pokračující válce na Ukrajině vyvolané Ruskem se obávají, aby se nestali terčem - ať už západních sankcí nebo kritiky protirusky silně naladěné západní společnosti. Uvedla to šéfka obří řecké rejdařské skupiny Agelicoussis Maria Angelicoussisová.
"Tento konflikt má obrovský dopad na trh lodní přepravy fosilních paliv," uvedla Angelicoussisová na londýnském Globálním komoditním summitu pořádaném deníkem Financial Times. "Mezi majiteli lodí nyní vládne velká zdrženlivost, pokud jde o přepravu ruské ropy a dalších produktů. Je to svého druhu ´sebesankcionování´," dodala. Sama řecká společnost uvedla, že momentálně se z etických důvodů přísně vyhýbá jakémukoli ruskému nákladu.
Slovo Angelicoussiosové má svou váhu. Jí vedená společnost je největším lodním přepravcem v Řecku a patří k významným hráčům i na světovém trhu. Například v roce 2019 byla Angelicoussis největším dodavatelem zkapalněného zemního plynu do Spojených států.
Americký prezident Joe Biden už zakázal dovoz ruské ropy a dalších energetických surovin do USA. Zpřísnění sankcí vůči ruskému energetickému sektoru zvažuje i Evropská unie. Segment lodní nákladní přepravy se tak pomalu připravuje na to, že místo ruské ropy bude nyní vozit uhlí. A to hlavně do Evropy, kde zatím není dostatečná infrastruktura pro dovoz zkapalněného zemního plynu v míře, která by pokryla poptávku. Zásadní obnovu těžby uhlí na Starém kontinentu nelze očekávat, takže Evropa bude sázet na dovoz.
Pro rejdaře je současná situace sice turbulentní, ale v něčem i výhodná. Objem přepraveného uhlí od 24. února roste. A vzhledem k tomu, že Evropa ruské uhlí nechce, vozí se surovina až z Austrálie (která jej má přebytek poté, co se jako dodavatel znelíbila Číně). Uhlí se tak přepravuje na delší vzdálenost, což ve statistikách přepravců znamená větší počet mil na tunu uhlí.
1985
Související články
Vrak Saddámovy megajachty slouží rybářům a hrají si v ní děti
Vrak Saddámovy megajachty slouží rybářům a hrají si v ní děti
Těžko hledat výmluvnější symbol. Neslavnou éru vlády iráckého diktátora velmi případně ilustruje vrak megajachty Al-Mansúr, kterou si Saddám Husajn spolu se dvěma dalšími loděmi objednal v 80. letech. Jachta, na jejíž palubu údajně Husajn ani nikdy nevkročil, byla potopena spojenci při invazi v roce 2003. Dnes slouží jako základna rybářům, zatímco jejich děti si v interiéru hrají na schovávanou.
Ať je, čí je, zabavte ji
Nejvyšší soud na Fidži dal americkým a fidžijským úřadům zelenou k zabavení megajachty Amadea v odhadované hodnotě 325 milionů dolarů, o jejímž vlastnictví se vedou spory. Rozhodnutí soudu tak připravilo půdu pro další právní spor, který má určit, zda je majitelem lodi sankcionovaný ruský miliardář Sulejman Kerimov, jak tvrdí Spojené státy.
Skrytý „půvab“ sankcí: Západ za údržbu jachet oligarchů může zaplatit miliardy
Se zabavováním jachet ruských miliardářů není spojen jen pocit uspokojení z dobře namířeného zásahu do okolí ruského prezidenta. Prozaickou stránkou této činnosti je povinnost úřadů udržovat zabavený majetek v náležitém stavu.