Olympiáda bez finále
Naši jachtaři mají olympijské hry v Riu za sebou. Do finále se bohužel nikdo nepropracoval. Nejblíže mu měla podle očekávání Veronika Kozelská Fenclová, která dojela dvanáctá.
Od desáté Američanky Paige Railey dělily Veroniku 4 body. Veroniku zradil závěr olympijské regaty. Poslední tři rozjížďky zajela na hraně, nebo dokonce za hranou druhé desítky.
Mezi muži ve třídě Laser skončil Viktor Teplý na 28. příčce. Až na tři exkurze do druhé desítky (v páté rozjížďce dokonce dojel do cíle na vynikající 13. pozici), se Viktorovi dojezdy pohybovaly na hraně třetí a čtvrté desítky.
Karel Lavický odjížděl na olympiádu na poslední chvíli poté, co do Ria odmítl odjet norský reprezentant. Náročný přesun a ladění formy se musely na výkonnosti podepsat. Karel Lavický obsadil 31. příčku.
Běh na dlouhou trať
Je škoda, že se našim reprezentantům nepodařilo dostat dále, ale na druhou stranu se o mnoho více asi ani nedalo očekávat. Jachting nemá mezi ostatními sporty u nás na růžích ustláno. A to ani finančně, ani co se týče pozornosti médií (což spolu souvisí).
Aby bylo možné dojít dále, bude třeba rozšířit členskou základnu a následně dát mohutnějšími podhoubí správný řád, který povede správným směrem. Určité náznaky správné cesty se již objevují. Závody v Praze na Vltavě jsou atraktivní a stejně tak je správná snaha přitáhnout děti na různé kroužky, tábory a kurzy.
Nebo to nemá smysl?
Druhou možností je nad jachtingem zlomit hůl. Hodit flintu do žita a říci si, že to vždy stejně bude jen okrajová zábava. Možná je to pravda. Pokud se to ale nepokusíme překonat, nemůžeme říci, že to nejde. Příkladem budiž biatlon. Koho by před pár lety napadlo, že národ bude se vzrušením sledovat muže a ženy běhající po lese s kvérem na zádech?
Výsledky najdete zde.
1914