Korintský průplav se opět uzavírá
První fáze obnoveného provozu v Korintském průplavu minulý týden v úterý skončila. Průplav bude pro lodní dopravu uzavřen až do léta příštího roku a budou probíhat intenzivní práce na zpevnění břehů. Ty podléhají působení eroze, která způsobila v listopadu 2020 a v lednu a únoru loňského roku velké sesuvy půdy. Po nich byl průplav z bezpečnostních důvodů uzavřen.
Podle původních plánů představených letos na jaře měl být průplav pro lodní dopravu otevřen až do konce října. Nakonec byl ale termín otevření zkrácen přesně na tři měsíce. Společnost Corinth Canal uvedla, že průplav fungoval po celé léto bez přerušení a bezpečně. Zároveň to bylo z hlediska vytížení a tudíž vybraných poplatků nejlepší léto za posledních dvacet let. Od znovuotevření kanálu 4. července do uzavření 4. října jím proplulo 6001 plavidel ze sedmdesáti zemí.
Projekt obnovy má rozpočet dvaatřicet milionů eur. První etapu tvořilo odtěžení svahů a vyčištění kanálu, právě začínající druhá etapa se týká prací na stabilizaci podloží svahů. Uzavření Korintského průplavu v důsledku sesuvů půdy mělo katastrofální dopad na dopravu a cestovní ruch v Řecku. Při největších sesuvech do průplavu spadly mohutné balvany ze strany Peloponésu.
Korintský průplav, budovaný v letech 1882-1893, je jedním z nejdůležitějších infrastrukturních projektů moderního řeckého státu. Průplav je dlouhý 6346 metrů, které lodím ušetří 700kilometrovou plavbu kolem Peloponésu. Šířka kanálu nepřesahuje 25 metrů, proto do něj mohou vplout jen lodě s maximální šířkou 17,6 m. Hloubka činí osm metrů.
1374
Související články
Meltemi umí nepříjemně překvapit
Meltemi umí nepříjemně překvapit
Silný letní vítr v Egeji dokáže nováčky v oblasti zaskočit. Překvapeni pak jsou především tam, kde se cítí bezpečně, tedy v krytých přístavech a zátokách.
Co je meltemi a proč být ostražitý
Pohodová letní plavba se změní na drama, když vítr zesílí nad 40 uzlů a zvednou se krátké a vysoké vlny. Obloha je jasná, tlak vysoko, ale vítr skučí v lanoví. Hladinu Egejského moře bičuje meltemi.
Jedovatí čtverzubci se šíří v Řecku i na Jadran
Jedovaté ryby z čeledi čtverzubcovitých byly po Turecku a Řecku zaznamenány už také v Chorvatsku. I když panovalo přesvědčení, že zimní teplota vody je na ně příliš nízká. Šíří se přes Rudé moře.